Ako nakŕmiť moju neposednú 10 mesačnú dcérku?

U nás je to podobné, tak to řeším tak že malému dám lžičku do ruky a "krmí se" a když si jde dát tu svou lžičku do pusy, tak mu tam vrazím tu s tím jídlem... Je to boj, ale ono je to přejde... Jináč když nechce tak jí nevnucuj, spíš by jsi dospěla k tomu že přestane jíst úplně 😉

Tu něco pro pobavení 😀
Zapomeňte na teorii a vrhněte se do praxe. Pokud chcete zjistit, jestli jste na vznešené rodičovské poslání dobře připraveni, řiďte se následujícími pokyny:

Ženy: První krok v přípravě na mateřství je jednoduchý. Oblečte si župan a na břicho si zavěste pytel s fazolemi. Noste ho devět měsíců, potom desetinu fazolí odeberte.
Muži: V rámci příprav na otcovství zajděte do nejbližší drogerie, vysypte obsah peněženky na pult a řekněte prodavači, aby si vzal, kolik chce. Pak zajeďte do supermarketu a sdělte vedoucímu, že si může nechat od vašeho zaměstnavatele poukazovat celý váš plat.
Abyste si vyzkoušeli, jak to bude vypadat v noci, procházejte se denně od pěti odpoledne po obývacím pokoji a na rameni při tom držte mokrou tašku o váze tří až šesti kilogramů. V deset si jděte lehnout, ale přesně o půlnoci vstaňte a pochodujte až do jedné. Pak si nařiďte budík na třetí hodinu ranní. Protože neusnete, ve dvě vstaňte a dejte si panáka. Ve tři čtvrtě na tři ale určitě jděte do postele. Až začne ve tři budík zvonit, hbitě vyskočte, ale nerozsvěcujte. Do čtyř hodin zpívejte ukolébavky, potom si budík nařiďte na pátou. Vstaňte a uvařte snídani. Dělejte to pět let. Tvařte se při tom vesele.
Vezměte meloun a vydlabejte z něj dřeň. Pak v něm vyvrtejte otvor velikosti pingpongového míčku, zavěste ho na provázku ke stropu a rozhoupejte. Vezměte misku krupičné kaše a zkuste ji po lžičkách do melounu vpravit. Musíte však předstírat, že jste letadlo, to znamená, že byste měli vrčet a dělat se lžičkou krouživé pohyby. Vytrvejte, dokud polovina kaše nezmizí, a potom si zbytek vylijte do klína. Pokud jste to zvládli, jste připraveni na krmení ročního miminka. Abyste se přichystali i na batole, pomažte pohovku nějakou pomazánkou a všechny záclony zapatlejte džemem. Za rádio hoďte chleba s máslem a několik měsíců ho tam nechejte.
Oblékání malých dětí není tak snadné, jak se na první pohled zdá. K nácviku potřebujete chobotnici a síťovou tašku. Pokuste se nastrkat chobotnici do tašky tak, aby žádné chapadlo neviselo ven. Máte na to celé dopoledne.
Zapomeňte na sportovní vůz a kupte si kombík. A nemyslete si, že s ním budete moct parkovat před domem. Rodinnými auty se totiž majitelé nemůžou moc chlubit. Chcete-li vědět, jak bude vypadat, kupte kornout čokoládové zmrzliny a položte ho do přihrádky pod přístrojovou desku. Pak do přehrávače strčte minci, roztlučte rodinné balení čokoládových sušenek a drobty vysypte na zadní sedadlo. Nakonec přejeďte kapotu po obou stranách hráběmi. To by snad stačilo.
Nácvik na procházku: Oblečte se a půl hodiny čekejte před záchodem. Potom vyjděte před domovní dveře, ale hned nato se vraťte. Totéž zopakujte ještě dvakrát. Pak několikrát jděte k brance a zase zpátky k domu. Nakonec vyjděte na chodník a pět minut se velmi pomalu procházejte. Podrobně prozkoumejte každý vajgl, žvýkačku, papírový kapesníček a mrtvého brouka, které najdete. Občas se pár metrů vraťte, a pak teprve pokračujte dál. Ve chvíli, kdy zvrátíte hlavu a začnete ječet, že už to dál nevydržíte ani minutu, jste připraveni vzít dítko na procházku. Vyjevených sousedů si nevšímejte.
Běžte do supermarketu. Vezměte si s sebou něco, co se podobá předškolnímu dítěti. Ideální je dospělá koza. Plánujete-li víc dětí, jedna koza nebude stačit. Obstarejte si nákup na celý týden, aniž byste z nich spustili zrak. Uhraďte všechno, co snědí nebo zničí.
Naučte se nazpaměť jména všech postaviček z dětských večerníčků, Křemílkem počínaje a Rumcajsem konče. Až se v koupelně přistihnete, že si zpíváte úvodní melodii rozhlasového večerníčku Hajaja, budete na rodičovství dobře připraveni.
Všechno, co řeknete, minimálně pětkrát zopakujte.
Ještě než učiníte konečné rozhodnutí, zajděte na návštěvu k nějakým nešťastníkům, kteří už děti mají. Proberte s nimi chyby, kterých se podle vašeho názoru ve výchově dopustili, a vysvětlete jim, jak by měli postupovat. Nezapomeňte pohovořit o trpělivosti a důslednosti, bez nichž žádný rodič ničeho nedosáhne. Navrhněte jim, jak by mohli své ratolesti naučit chodit na nočník, jíst příborem, poslouchat a chodit do postele bez odmlouvání. Vychutnejte si to – bude to totiž naposledy, kdy budete mít na všechno odpověď.

deti vyrastu aj to jedenie sa upravi. len nikto ti nepovie ci to bude o pol roka ci o dva. Ale s vekom to snad bude lepsie. do roka som mala problem do maleho nieco dostat. dnes je ked je hladny prvych par lyziciek a treba zabavat. mame veci ktore mu na stol polozim iba ked je aby ho neomrzeli. Hovori sa ze tychto nejedakov s vrtulou vzadku treba castejsie ponukat.
Jaj a u nas najviac zabera jedenie vo vani. tam sedi hra sa a popritom ja krmim.

upravi sa to, raz urcite. ja som dala detom knizku, ktoru mali radi a pri jedle sme citali obrazky a aj zabudli ze jedia. alebo teraz dookola pozerame pri jedeni rozpravku vlacik thomas. to mi sedi na gauci a naje sa. jasne, nutit ju netreba, ked si uz neprosi. nenarobite s tym nic. skuste oblubenu knizku, alebo skuste magneticku tabulku, kde si moze kreslit a mazat to. ja ked som bola mala, som nechcela jest tu som. ani do skoly ma nechceli pustit, lebo ako 7 rocna som mala 14 kg a teraz by sa mi zislo ubrat z vahy. nebojte, hlavu hore, od hladu neumrie a najde si aj ona rezim. a dajte jej jest to, co chce. ked aj piskoty, alebo co lubi. energia je vo vsetkom.

rada by som ti napisala neake rady ale nemam.Cakam uz pomerne dlho ze ta nasa z toho vyrastie ale zatial sa nic nezmenilo.Este ked bola malinka a sedela v jed.stolicke tak nemala sancu zrdhrat ale zato sa jedovala.Teraz ked je normalne pri stole tak si je schopna chodit po kazdy kusok jedla a madzi tym obehne cely byt.Uz za nou neutekam.Bordel je vsade a aj tak polku z toho co je roztrasie.Krmenie vo vani ako som rozne citala nehodlam praktikovat.Nieje zviera a a takymto sposobom sa nikdy nenauci kvalitne stolovat

Musis len najst co prave na nu plati. Moj syn neobsedel nikdy nikde, mali sme rozne etapy a skusali zufale veci, jeden cas som ho krmila kym sedel v hojdacke co nam visi na strope v obyvke, no co ti poviem, vtipne to bolo 😀 potom istu dobu sedel v stolicke na krmenie co mala aj stolik, nie pultik, ale muselo tak byt vzdy kopa hraciek, alebo riadikov, papiere, hocico co ho zamestnalo.... dolezite je nejak tvorivo prekonavat taketo obdobia, hladat miesta alebo sposoby akymi ju zabavit, a casom sa to upravi. V kazdom pripade vo vhodnom veku ju treba viest k tomu, ze pri jedle sa sedi a hotovo, poznam totiz 5 rocne dieta ktoreho mama ho stale krmi tak ze za nim beha po byte a supe do neho lyzicky 😕 😕

Tak my pri jedení tiež bojujeme. Len tak ju posadiť niekde na stoličku, či sedačku nehrozí, to by mi ušla a v detskej stoličke na kŕmenie sa mi zase stavia na nohy a podskakuje, takže trafiť jej do úst ozaj nedokážem 😅 . Najviac sa mi osvedčilo pripásať ju do hojdacieho kresielka ( nastaviť na nehojdanie) a zapnúť TV. Viem, že sa to tak nemá, ale keď chcem, aby sa najedla 😒 ... No a musí tam ísť reklama, alebo jej pustím Teletubbies. A dôležité je kŕmiť rýchlo, kým ju to aspoň chvíľu baví a lyžičku držať ozaj pevne, lebo inak mi ju rukami vyrazí, či vykopne, takže treba mať aj dobrý postreh 😉 .Takže my sme nakŕmení zvyčajne do 5, max. 10 minút a takto zje celkom dosť. Ale tiež dúfam, že sa vekom trochu ukľudní 🙂

Môjho syna udržím v stoličke na jedenie jedine teraz posledných pár dní aspoň pri jedení polievky, lebo sa ju snaží jesť sám a náramne sa pritom zabáva. Ale ostatné jedlá absolvuje za pochodu, ako tu už bolo písané. On sa na jedlo nemôže sústrediť, lebo akonáhle sa sústredí, prestane jesť - krúti hlavou, zatvára ústa. Takže pri hraní, pozeraní rozprávok, knižiek - musí byť zamestnaný a nevnímať lyžicu, ktorú mu dávam do úst a napapá sa poriadne.
@evicaevica jj, teletubbies letia aj u nás... na youtube sme ich už videli hádam vo všetkých jazykových verziách.

@simona1977 nasa krpata je tiez veeelmi neposedna... teraz je to uz ako-kedy lepsie... ale tiez musime byt s manzelom velmi kreativni pri krmeni... takze niekedy ju krmi jej oblubeny plysiak, potom dalsi, proste cely regiment hraciek... inokedy jej dam lyzicku a krmi ona svoje hracky z prazdnej misky... inokedy sa zas krmi z casti sama - jednu lyzicu ona, druhu jej dam ja... alebo ked ma hrasok, tak jej proste jeden hrasok musim dat do ruky, kym ho berie, tak otvori pusu a spapa, potom si da ten hrasok (moze to byt aj kusok mrkvy, zemiaciku, maska, hocicoho, samozrejme 😉 ) a tak dookola... niekedy ju krmim pred TV - to vacsinou na veceru pri vecernicku... inokedy hracky vykukuju spod stolicky - teda jednou rukou tam sibrinkujem s plysovym psom a druhou rukou krmim... uz som jej dala aj papier a ceruzky alebo ona krmila akoze mna... ked je manzel doma, krmime obaja, vacsinou robi "blbosti" on a ja krmim, niekedy odo mna nechce a od neho zje, alebo ja sa tvarim, ze to chcem zjest, tak to rychlo spapa a strasne sa rehoce... ked sme u starych rodicov, tak vacsinou ju musi krmit dedko - chyti ho za ruku, povie haci a ham... 😀 Znie to asi hrozne, ale neni to take strasne, a aspon celkom pekne spapa konecne a niekedy aj tak nie, vtedy nenutim... 😉
Kazde dietatko je ine, treba si najst ten spravny sposob, ktory na nich funguje... 😅

toto co opisujes bol moj najvacsi horor. kazdy den som sa bala prikrmov. nic nejedla, nic nepila a nepije. prvykrat otvorila pri krmeni usta az ked mala 2,5 roka. viem cim prechadzas