oboralanskroun @mamamina4 Vážená paní nechal jsem ji smazat né z důvodů negativních příspěvků,ale kvůli tomu že sjte nás neoprávněně pomlouvali a vymýšleli věci,které nejsou pravda a hraničili z trestním činem pomluvy.Nic jiného můžu mít výhrady i já jak se vaše dítě chovalo a podobně jelikož 75% dětí,které odjeli po reportáži tak dle mého názoru byli zvyklí na pohodlí domova a nezvládli to 25% jelo kvůli tomu,že se rodiče nechali ovlivnit nesmyslnou reportáží každý se ohání Novou proč tam nedala moje vyjádření proč.Máme přes 700 spokojených dětí cca 50 dětí nespokojeno v dnešní době úspěch a prosím dejte si to trochu na papír a přemýšlejte když tam byli každou chvíli kontroly zda by to vůbec šlo.V tomto sporu jde o úplně něco jiného a někdo vás nechal nesmyslnou reportáží ovlivnit,ale naštěstí vás bylo opravdu málo na to,aby se jim to podařilo.Nemám nic proti tomu,aby jste my napsala svůj názor,ale stylem my jsem z Novy chceme dovnitř a hotovo to nefunguje nikde. Reportér z Novy byl tak tupej,že okamžitě zavolal sociálku z Policii že jsou děti ohroženy na životě sociálka dojela a nic samozřejmě nezjistila. opravdu nemám co bych dodal.Pokud máte výtky mějte,ale prosím v rámci slušnosti a pravdy a tento tábor byl braný jako klasický kam jsme jezdili i my ne wellnes pobyt a jen jednu otázku na konec a prosím odpovězte,,Kde v době počítačů až moc starostlivých rodičů,pizz, facebooku,internetu a podobně,kde když takovéto dítě vezmete a dáte někam kde musí poslouchat a něco plnit kde končí táborová hra a táborové povinnosti,kde končí hra a začíná dle vás zmiňovaná šikana i pro takové dítě je 20 dřepů šikana a tam je problém nikde jinde,že děti neměli co mají po celý rok a neměli maminku za sebou,ale to už není nás problém,ale problém rodičů,kteří za děti vše dělají a tím jim tou láskou ubližují.Nechám vám jako příspěvek jeden komentář maminky,která to dobře napsala,a prosím když budete komentovat tak jak já ve slušnosti a pravdě děkuji Kučera
PS aspoň víte kdo jsem já to odhaduji dle toho co jste psala jinde,kde jste byla podepsaná
Dnes o 04:10 • Odpovedz • Pošli IP • • Opraviť preklepy
no, to je pravda že dnešné deti príliš rozmaznávame, všetko im servírujeme pred nos, oni len sedia bud v škole alebo pred počítačmi, ... jednoducho si nevedia nič poctivo vydobyť, rozumej, nemusia ísť von a niečo zasadiť aby s amohli najesť, nemusia si ísť obrať jablká aby ich mohli jesť, všetko si stačí kúpiť, tu a hned a zaraz, nepestujeme v nich trpezlivosť a ochotu prispôsobiť sa, len v nich pestujeme sebectvo, lebo ja teraz a hned chcem (!) česť výnimkám ... predstavte si aká generácia z noch vyrastie, akí z nich budú rodičia? asi žiadni, lebo kvôli dieťaťu musíte mnoho obetovať a aoni toho nebudú schopní - teda, bud sa nezmenia a dopadne to zle, alebo po nejakom tvrdom "hubo-náraze" sa zmenia na normálnych schopných vyspelých jedincov ktorí sa vedia prispôsobiť, nie sú sebci, lakomci a sebaľutujúci rozmaznanci
Vyjádření jedné maminky nemám pravdu????
Tak, konečně se mohu i já velmi objektivně vyjádřit k táboru Obora: Měla jsem dvě dcery na třetím turnuse, tedy právě probíhajícím. Píšu v minulém čase, neboť jsme si je dnes odvezli, ale z úplně jiného důvodu, než byla štvavá kampaň TV Nova a ráda bych sdělila následující. Holky byly na táboře poprvé. Mladší dcera je velmi fixovaná na rodinu a proto taky lítostivá, takže jsem měla obavy, jestli to zvládne. Bohužel od prvního dne plakala, denně. Protože ji znám, informovala jsem se na ni telefonicky, mobily jsme holkám nedávaly, neboť respektujeme přání vedení tábora. Kdyby dcera neměla takovou povahu, tak ani nevolám, nemám zapotřebí mít za každou cenu pod dohledem každý jejich krok, nejsou malá mimina. Kdykoliv jsem zavolala, dostala jsem ochotnou odpověď paní Malinovské, která mi bohužel potvrdila, že stále pláče, byly jsme domluvené, že pokud ji to nepřejde do víkendu, tak si ji odvezeme, ale hlavně proto, aby svým pláčem nerozlítostnila další děti, znáte to, pak je to dominový efekt. I mě chodily do zpráv na FB zprávy od různých cizích lidí, kteří mě informovali o stavu tábora, vč. fotek, později zveřejněných v reportáži. Upřímně řečeno, nejdřív jsme trochu znejistěli, ale pak jsme s manželem zkonstatovali, že přece jen jely dcery na tábor, ne na luxusní wellness. Za nás jsme chodili na latrínu, zuby a ruce si běžně myli v potoku, jedli z ešusu a přesto na to stále s úsměvem vzpomínáme. V pátek – včera – jsme měli poslední telefonát s táborem, volal mi přímo zřejmě jeden z vedoucích, p. Novotný (jestli jsem to nespletla) na základě předchozího telefonátu, že bych chtěla mluvit s dcerami právě kvůli stavu mladší dcery, jak na tom je. Dal mi je obě ochotně k telefonu. Starší spustila lavinu výtek, jak se jí nelíbí a kdesi cosi, mladší do telefonu prakticky jen plakala. Rozhodli jsme se, že je raději odvezeme. Během dopoledne jsme dorazili do tábora a jeden z vedoucích nám hned vyšel vstříc, přivítal nás a bez jakéhokoliv ptaní nám hned nabídl prohlídku táboru a celého zázemí, kterou jsme využili. (Upozorňuji, že kromě nás tam v tu chvíli bylo další cca 4-5 rodičů, kteří s dalšími vedoucími zřejmě řešili stejné věci.) Prošli jsme si sociálky, jídelnu, areál tábora, chatku, kde byly dcery ubytovány. Nikde jsme neshledali nic závažného. Sociálky staršího data, ale čisté, naprosto odpovídalo běžnému provozu a používání desítek dětí, to stejně chatky. Ano, jedná se zřejmě o chatky ještě z dob komunismu, ale je nám jasné, že investovat hromadu peněz do nových, stál by tábor min. 3× víc. Naopak nám přišly úsměvné různé vzkazy na schodišti v chatce, jež svědčí, že tudy prošly generace dětí a každý zde chtěl zanechat nějakou svou stopu. Dcery jsme ihned přivolali a ještě před vedoucím jsme s nimi probírali jejich stížnosti. S manželem jsme se shodli, že jsou prostě jen „rozmazlené a zhýčkané“ z domova, což je samozřejmě naše chyba. Asi potřebují trochu víc spartánské výchovy, aby si zvykly i na jiné věci, než pákové baterie, zdravotní matrace, voda pár kroků za zadkem apod. Mladší dcera se díky lítosti po domově odmítala zapojit do chodu tábora a dokonce téměř nejedla, starší nám řekla, že o ní skoro nevěděla, byla jak tichá voda, ale jakmile se dozvěděla, že pro ně zajedeme, okamžitě ožila. Během jízdy domů jsme dcery vyzpovídaly, všechny jejich nářky se týkaly víceméně jejich nepohodlí, prostě nebyly ochotny akceptovat, že jsou na táboře, ne v hotelu. Nejdřív tvrdily, že se jim nelíbilo nic, ale postupně z nich lezly zážitky, srandičky, jídlo, které jim chutnalo apod. Takže opravdu nebyla chyba v táboru a vedoucích, ale jen v našich dětech. A troufám si říct, že stejně je to u většiny ostatních nespokojených dětí, jen jejich rodiče si to zřejmě neumí nebo nechtějí přiznat. Takže máme jasný bojový úkol na prázdniny, navštívit několikrát přírodní koupání (protože doma jsou zvyklé na bazén, příp. návštěvu aquaparku), jízdu v obyčejném trabantu či jiném starším voze a asi i nějaké stanování, aby si nehrály na princezny. Add jídlo – obě frfňaly (mladší navíc stávkovala kvůli stesku), ale to dělají i doma, ale když bylo něco, co jim chutnalo, tak se starší nacpala k prasknutí, těžko však kuchaři vyjdou vstříc tolika dětem, vždycky se najde několik, které nejí to anebo to. Stejně tak dotaz na množství jídla/porce, obě potvrdily, že si děti samy u okének mohly říct, kolik čeho chtějí a mohly si chodit přidat, takže někdo si zase vymýšlel neexistující. A co se týče narážek na slabý program, sami jsme dnes byli svědky toho, že vedoucí nedělali nic jiného, než se věnovali vyděšených rodičům, které zmátla reportáž TV Nova, a neustále někdo přijížděl. Děti měly hru, běhaly po táboře a zjišťovaly různé informace k dění na táboře a kdykoliv se přišly zeptat vedoucích, měly smůlu, protože na ně neměli díky rodičům čas. Nám se jeden z vedoucích věnoval dobře půlhodinky, stejně tak další a další, a věřím, že když rodiče nejezdili, tak neustále volali, vyhrožovali a vedoucí tak opět nedělali nic jiného, než sháněli jednotlivé děti, tohle neustálé odbíhání od činností s dětmi je nejen unavující, ale také velmi obírá o čas, které mohli věnovat dětem, ty se pak logicky nudí a píšou domů srdceryvné dopisy, kterak se mají špatně. Navíc nám stačilo chvíli pozorovat chování dvou rodičovských párů ze Slovenska, kteří zapalovali jednu cigaretu od druhé, až téměř divadelně litovali a objímali své děti (i s těmi cigaretami), jak kdyby je vyrvali ze spárů dravé saně, neustále chtěli vidět vedoucí takového a makového, prohlíželi na dětech snad i kuří oka, vyhrožovali okamžitou návštěvou lékaře a pokud něco, tak je žalují, vzájemně se ujišťovali o tom, jak děti strašně trpěly, no šílené, takže se ani nedivím, že pokud mají děti doma takový vzor, stejně se pak chovaly i na táboře. Ujistili jsme se s manželem, že reportáž tábor velmi poškodila a chceme uklidnit rodiče dětí na táboře, i těch, co se teprve chystají, že mohou být naprosto v klidu. Upřímně nám bylo a je líto všech vedoucích, protože takový psychický tlak, kterému musí kvůli nafouknuté reportáži a několika nespokojeným rodičům čelit, musí být obrovský a bohužel je to může pro příště odradit, aby věnovali svůj volný čas úplně cizím dětem. Jednou budou klasické tábory v přírodě v Červené knize ohrožených druhů Takže závěr pro nás – vedení tábora udělalo dvě velké chyby: 1) měli hned na začátku zakázat elektroniku a připomenout v seznamu nabalení dopisních souprav a 2) vykašlat se na FB, kterým sice chtěli rodičům udělat radost, ale bohužel se to díky několika jedincům obrátilo proti nim. A naše velká chyba, že se asi snažíme dětem až moc vycházet vstříc a když pak jsou pár dní bez nás a nemají domácí „luxus“ na dosah, úplně je to rozhodí, což jsme nepředpokládali a máme ponaučení do budoucna. Samotnou mě to velmi mrzí, neboť kdyby to šlo, děti pošleme domů a s manželem si tam jdeme na týden dva odpočinout a zařádit. P.S. Nejsme žádní podplacení rodiče, nejsme s nikým na táboře příbuzní, ale chtěli jsme se vyjádřit ke všemu, co proběhlo v TV i tady na FB a jak jsme to viděli my.
Reagovat 2. 8. 2014