Rozvod, rozsudok, psychika, odstavenie 2 - ročného dieťaťa. Poraďte!

kittike- no ono je podla mna velmi blbe ze ked ho kojis tak ti ho na tak dlho vezme. Moj syn ma s otcom velmi dobry vztah, takze ked nie som doma a je s nim sam, berie to ako samozrejmost, ale my sme vsetci spolu. Skoda ze vam to nevyslo. Mozno keby si si s nim vybudovala lepsi vztah tak by to aj syncek inak znasal. Alebo pre zaciatok by ste sa snim mohli stretavat spolu. Najlepsie je sa vediet dohodnut v prospech dietatka a nie medzi sebou bojovat a dietatko pouzivat ako zbran. To je najhorsie. Dietatko, ktore vidi, ze maminka ma niekoho rada alebo aspon s nim dobre vychadza, tak tiez ma rado toho cloveka. A mozno keby ste sa dohodli, ze sa bude s nim stretavat castejsie ale na kratsie, mozno by to bolo lepsie. Malemu sa za ten tyzden moze ocino zdat cudzi.Ja by som rozhodne tym stretnutiam nebranila, len by som hladala vhodnejsie riesenie. Otec je otec a je pre dieta velmi dolezity nech je medzi rodicmi cokolvek, pokial neublizuje dietatku. Pre take dietatko je to dost dlha doba. A s tym odstavenim ti asi tiez velmi neporadim, kedze moj sa odstavil sam ked som otehotnela. Drzim palceky.

kittike. Ja síce miminko nemám, ale mojej mamke sa miminko narodilo neplánovanie a nečakane v 45 rokoch. Maličký má teraz 4 roky, mamka ho kojila do 2,5 roka. Stále sa v noci budil, mliečko si vyžadoval hocikde, kde ho napadlo. Vyriešila to tak, že zbalila malého a otca a otes šiel s malým k babke na 5 dní. Potom keď prišiel domov, vrhol sa na mamku, že chce didať. Mamka si prsníky obviazala a vysvetlila malému, že ju prsia bolia a že mliečko nebude. Nasledujúce dni boli ťažké, ale malý sa takto odučil. U teba je situácia trošku zložitejšia, ale strašne ti držím palčeky, aby sa všetko dalo do poriadku 🙂

odstavenie babatka https://www.modrykonik.sk/forum/show.php?vThrea...

Ahoj kittike, ja som sa rozviedla, keď deti mali 1,5roka. lepšie povedané, rozviedli nás. ex som vyhodila z bytu preto, lebo ma bil a psychicky týral. Deti rástli a ani si neuvedomili, že nevyrastajú pri otcovi ale pri mame. ja som bola zo začiatku nahnevaná, keď sipo ne chodil. v rozvodových papieroch sme mali návštevy podľa dohody. my sme sa dohodli, každý druhý týždeň. ale keďže som videla na Simonke zmeny v správaní, tak som to obmedzila len 1x do mesiaca. a div sa svete, pomohlo to. teraz už budú mať 6 rokov, celý mesiac si na otca nespomenú len vtedy, keď im zavolá aby išli ku nemu. tam nechcú chodiť, lebo sa im tam nepáči a ich otec už má ďaľšie dieťa a tak sa o ne nezaujíma, keď sú tam. proste, návštevy ich otca pomaličky upadajú a deti sú šťastné. so Simonkou som bola s týmto aj u psychiatričky a tá len povedala, že keď je utiahnutá od návštevy od neho, tak je to tým, že nežijeme ako jedna rodina. Ale to nie je pravda. koľko takých detí a ľudí žije a je im dobre, nie? Ak ti dieťa býva často choré, tak si daj vypracovať lekársky posudok, že dieťa po návšteve od otca býva choré. ja som to tak urobila, a návštevy som preto upravila. keby sa ohrádzal na súde, tak by nevyhral, alebo si daj žiadosť o návšteve dieťaťa u otca na súd a predlož tam ten posudok, choď s ním k detskej psychologičke, že dieťa po návšteve od otca je uzavreté a nekomunikuje s okolím.... všetky tieto podklady k tomu prilož, a myslím si, že vyhráš veľmi pravdepodobne. buď sa bude s ním stretávať len v tvojej prítomnosti a to na pár hodín, alebo nie. uvidíš. tak sa maj a drž sa ak by si niečo ešte chcela vedieť, tak sa ozvi, v takýchto veciach viem chodiť, lebo som to zažila na vlastnej koži.

Ja som sa rozvádzala, ked mal malý tri roky, tak ti o tom odstavovaní nič neporadím.Najprv ex sudca malého pridelil na každý druhý víkend a to celý.Malému to strašne zle robilo a potom som ho dávala celé dva týždne dokopy.Toto sa dosť dlho opakovalo.Malý sa mi už pred rozvodom uzatváral, nerozprával a vytvoril si svoj vlastný svet.Začala som s ním chodiť k psychologičke a tá si predvolala aj ex na sedenie.Potom vypracovala posudok, že malému neprospievajú celé víkendy u otca/býval k nám agresívny/ a to som dala na súd.Nakoniec určil len stretnutia na kažkú druhú nedelu 3 hodiny v mojej prítomnosti.A momentálne o neho nezakopne a ani neplatí.Určite by si mala ísť s ním k psychologovi, aby sa niečo nezanedbalo.

Ja sa práve rozvádzam a tiež sa obávam ako bude ďalej malý znášať návštevy otca pretože má dva roky. Hoci s nami už rok nežije malý sa vždy strašne teší keď príde ale viem,že aj strašne trpí keď odíde. Ako matku ma to strašne bolí aj o to viac, že za ten rok čo s nami nežije si už založil druhú rodinu a na nás sa vykašlal. Malého tiež ešte stále kojím ale iba kedˇsa uspáva. Aj ja by som ho už chcela odstavitˇale keď mu vždy poviem, že mliečko už neni, on povie,že je a spustí taký plač,že či chcem alebo nie musím mu dať. Je to taký malý vydierač.

kitike-co je nove?ako sa vam dari?zavolaj sociqlnu pracovnicku ak to pretrvava,nech je otec s dietatom pod dohladom.ozvi sa.

ahojte
ja som sa v prvom rade ani vydavat nemala...lenze to vlastne na natlak rodicov sme sa vzali
teras ked chcem manzela opustit uz to nebude take jednoduche..bude si narokovat na maleho
nam manzelstvo rozbila svokra..a prave to by som nechcela aby ho mala este niekedy v paprcach
a neviem vobec ako to chodi pri babetkach

ahojte, na teraz uz 2 mesiace nekojim,
odstavila som tak ze som natrela octom bradavku, prsia.
malemu nechutilo, dala som 2,5 dcl mliecka a vypil, ked este sa v noci budi dam mu napit mliecko a zaspi.
len tolko, a musi dieta pochopit ze mliecko je nechutne, kysle.

k rozvodu, bola som u psychologicky a povedala že ked dieta je tyrane alebo by som vydela na malom dajake zmeny tak sa nech ohlasim. ale maly ma rad otca a uz sa velmi tesi na veekendy ked bere ho otec.
no co mam robit, inac ex mi vzdy robi zle.nosi dieta ale ho financne nepodporuje, len mi plati 1500 sk vyzivne a hotovo. nic ine.

verim ze sa vsetko mu vrati, teraz ma dajaku priatelku.

prosim napiste, maminky, na tuto moju otazku radu:

Som rozvedena, mam sudom stanoveny rozsudok , parnu sobotu od 09.00-17.00 hod a neparnu nedelu ten isty cas.
Zatial som dala byvalemu vzdy dieta podla rozsudku, ale ked nahodou nie som doma, musim odcestovať , a kôli rozsudku nemozem?
Aké práva ma matka ked náhodou nevie byt doma v ten den ked má malého zobrať?
On ma hned nahlasuje že ho nedám.
Keď dieťa je choré mám papier od lekára, ale ked odcestujem tak čo mám spraviť? Ps. S manželom nekomunikujem , neda sa sním nijako dohodnut. Len hlada cesty, kde nam moze ublizit.
Prosím poradťe mi kladné a záporné stránky, práva matky .
Dakujem pekne. kristina

Tato tema sice patri do forumu PARAGRAFI...ale rada by som vedela, ako sa ti dari. Ak sem este chodis Kristina, tak nam napis. Zelam vela stastia.

není to už aktuální, ale:

je to jenom o lidech, záleží na vás dvou, jak se dohodnete, ale v podstatě platí, že co je v rozsudku, to se MUSÍ dodržovat. když nejsi doma v den, kdy si má otec dítě vzít a nedohodneš se s ním třeba o náhradním termínu, nediv se, že tě nahlásí. má právo dítě vídat, dokonce i povinnost, a ty mu v tom bráníš.
my v dohodě máme přímo uvedeno a soudem schváleno, že v případě DELŠÍ nepřítomnosti (např. dovolená, návštěva příbuzných na Moravě atd.) matka domluví s otcem náhradní termín. takže když se chystám, že s malým odjedeme na pár dní pryč, nabídnu VČAS jeho otci 2 náhradní termíny, ať si vybere, který se mu hodí.
je to všechno o lidech a o dohodě.

ja by som skor riesila navstevy otca ..rozsudok sa mi nepozdava,dieta predsa -kojene dieta-nemoze byt od mami prec.
ako si utisis dieta ked ho prestanes kojit? kde bude mat tu istotu,vsetko zahod za hlavu a s kojenim rataj aj na dalej.
to by som radila ja,aj ked to uz nie je aktualne predpokladam.

Milé dámy, pri všetkej úcte k vášmu materstvu si dovolím malú poznámku: otcovia nie sú veci. Otcovia sú ľudské bytosti, ktoré sa musia naučiť tomu, čo ste do genetickej výbavy dostali darom, zadarmo od prírody. Je to rodičovská láska. Preto skôr, než začnete odsudzovať svojich súčasných, alebo minulých partnerov, si položte otázku - ako som otcovi môjho dieťaťa pomohla prebudiť v ňom otcovskú lásku? Veď len čo sa dieťa narodilo, tak ste prestali registrovať svojho partnera. Úchytkom ste mu dovolili byť s dieťaťom, všetko, čo sa snažil urobiť, bolo podľa vás zle (dať mu napapať, obliecť ho, umyť ho. Hrajú sa s dieťaťom hlúpe hry, učia deti samé hlúposti...). Ako sa vaši partneri mali naučiť byť otcami, keď sa stali priesvitnými a nikto si ich nevšímal a boli kritizovaní vždy, keď sa o niečo pokúsili?
Podelím sa s vami o vlastnú skúsenosť: Dlhú dobu som bol pre naše dieťa na rovnakej úrovni, ako ktorákoľvek iná osoba v jeho okolí. Na najvyššom stupienku bola mama a potom my všetci ostatní. Avšak prišiel deň D, hodina H, kedy som sa začínal dostávať na druhé miesto, hneď za jeho mamu a až potom boli ostatní ľudia. Ale to tiež nebolo zo dňa na deň, akurát že jedného dňa som si všimol, že som sa dostal na druhé miesto. No a postupne som sa prepracoval na miesto číslo 1 spolu s jeho mamou. No a teraz je otázka, ako to jeho mama zvládne. Sú mamy, ktoré sa tomu potešia a sú mamy, ktoré to berú osobne a začnú mať pocit, že im ich dieťa niekto berie.
Tým všetkým chcem povedať, že my muži sme iní (nie sme ani lepší, ale ani horší od vás). Sme iní a s tým sa musíte zmieriť. A teraz si predstavte, že dieťa ide k otcovi, ktorý je iný. Je iný vo forme komunikácie, je iný v prioritách, je iný v hrách, ktoré sa hrá s deťmi... Preto sa nemáte čomu diviť, že keď sa dieťa od otca vráti k matke a je iné. Veď bolo s iným človekom, než je jeho mama. Hralo sa s ním iné hry.

Čím skôr pochopíte, že je to tak a je to tak správne, tak tým skôr sa s tým vyrovnajú vaše deti.

1.místo - dítě
2.místo - rodiče

Rodina není sportovní disciplína 🙂
Nesouhlasím s tvrzením "Otcovia sú ľudské bytosti, ktoré sa musia naučiť tomu, čo ste do genetickej výbavy dostali darom, zadarmo od prírody. Je to rodičovská láska"
Pokud by tomu tak skutečně bylo doporučuji upravit zákon o rodině - otec by měl měl méně práv než matka v zájmu ochrany dítěte a než se prokáže, že už je rodič 🙂

Taky si myslím že je nesmyl bojovat o pozici v srdci dítěte. POtřebuje oba, ale máma je pro něj samozřejmá, jistá, je s ním zpravidla celé dny a táta je vzácnější. Ale i v tom mále času se dá - když se chce - vybudovat pouto dost siilné na to, aby otce nenapadlo dítě opustit. Máma jen zřídka opustí dítě po rozvodu, ona se o něj stará celý život a otec chladnokrevně odejde, chvíli se snaží a pak - jako by byli cizí lidé. Jak to že je ppoměr rodin po rozvodu, kde je dítě s mámou takový, jaký je? Která máma by dokázala dítě vypustit ze života, nebo si ho jen občas půjčit?

I já si tím prošla, v synových dvou letech, nejdříve návštěvy co týden,pak co měsíc, pak o svátcích a za pět let už ani telefon. Dnesk jsou úplně cizí lidi. Tohle by máma neudělala. Zkus si představit, že by se stejně zachovaly všechny rozvedené matky - vyprdly by se na svoje děti - to by to dopadlo!

Chlapi jsou jiný, a hlavně nezodpovědný.

btw: nechci házet všechny do jednoho pytle, není to vždycky takhle, ale doooost často na to, abych si o "tatíncích" po rozvodu myslela své.

Berenika: máš pravdu. u nás to taky bylo nejdříve po rozvodu často návštěvy několikrát do týdne za dětmi, ale teď? Jen jednou do týdne v neděli, a to i s jeho přítelkyní (měl s ní poměr 4roky v manželství). A dnes? Slíbil, že hned po práci v 17h. doveze dětem časopis,co vychází ob týden..Ale já ho viděla z okna, jak venčí psa s tou jeho a myslel si, že ho nikdo nevidí, hlavně ne já s dětmi 😅 a to měl být v práci, jak tvrdil 🙄
Tak mu volám, kdy dorazí a on mi do tel. řekl, že je v práci, že ještě nemůže!! A to jsem na něj koukala! 😠
Když jsem mu řekla, že ho vidím, tak mektal a mektal, lhal, na děti házel očividně hrané falešné úsměvy, dal jim časopis a odjel k ní 🙄
Tak takhle vypadá otcovská láska pár měsíců po rozvodu u nás 😠 A to bych ještě před pár měsíci tomuhle obratu nevěřila 🙄
Nutno dodat, že za ní, vedle ve vchodě je denně,ale k dětem nezajde, pár metrů!!
Jako matka si tohle neumím představit, že bych tohle dokázala udělat a takhle nechat ochladnout své city díky druhému pohlaví...dávat přednost partnerovi před vlastními dětmi, kor když ho ty děti z okna denně vidí 😝

kamile - zase někdo nový, bez profilu, první příspěvek - připomíná mi tvá dikce i mentorování Pana Tau z Kojení na veřejnosti z Kojenců- taky mluví plameně o nesmyslech: muž že nezná rodičovskou lásku?? Pokud nezná, tak je to idiot. Muž je rodič úplně stejně jako matka. Už ze zákona. Pokud neumí být otcem, může si za to sám - nikoliv partnerka. Je to svéprávný, plnoletý jedinec s volebním právem. Normální chlap miluje své dítě, i když se musí učit o něj postarat fyzicky- to opravdu neumí, ovšem průměrně inteligentní a učenliv muž se to naučí za pár dní.
Kolik ty máš dětí, rozvodů?? že mudruješ??
Pokud se vykašle na své děti kvůli jiné ženě, tak za to může jedině on sám 🙄

Kubaka: přesně...chlap je rodič a když není schopný rodičovské lásky, ať jde do háje...ale je pravda, že prý žena své dítě miluje automaticky, kdežto chlap k tomu musí dojít.
Ale pokud můj exmanžel při prvních dětech např. přebaloval podělané děti a bez výhrad a automaticky, ale teď u té poslední, když někdy přijde mezi dveře a hned mi oznámí s ohrnutým rypákem, že to dítě smrdí, protože je pos..., tak tam už je vidět, že se něco změnilo a že ten vztah není, co by měl k tomu dítěti být, nemluvě o tom, že se k ní vůbec nemá 🙄
Prostě jako ženská - máma, nechápu a nikdy ani nepochopím, jak je možné, když jsem spoustu let žila s dětmi, vychovávala je, starala se o ně, byla s nimi od narození, abych se pak prostě sebrala a kvůli milenci odešla od rodiny, dětí a postupem času jim věnovala čím dál méně času 😲 - přesně, jak to udělá dotyčný otec 🙄

jasně, jsme s mláďaty spojeni úplně jiným mechanismem - ta neviditelná pupeční šňůra atd atd. Biologický rozdíl tu je. I když právě emancipovaní chlapi (i ženyú ) tvrdí, že rozdíl není... 😝
Mě zarazila ta výtka,, že když jsme tatínky nenaučily, nepomohly jim milovat jejich děti, že je naše vina, že to neumí. To je házení nesmyslné viny někam úplně jinam.
V drtivé většině otcové jsou ti, co opouští rodinu. Nikoliv matka, takže pokud chceme hledat příčinu tohohle úkazu, tak v přírodě a antropologii - ne mnoho zvírat žije v páru a vychovává potomstvo spolu. Většinou mláďata vychovává jen matka.... Takže určitě to není chyba matek, že nepomohly chudáčkům neobdařeným tatínkům najít vztah ke svému dítěti.
Já tyhle kecy prostě nemůžu 😉

Kubaka: taky záleží na tom, jak dotyčného chlapa vychovala jeho matka (naše tchyně)..jak ho naučila vážit si ženy, rodiny...
Já mám vzorový příklad toho, že moje ex tchyně ho to nenaučila...pamatuju si, že hned první dny, kdy jsem k nim jezdila, mě i jemu řekla, že ať nepočítám s tím, že by mi byl věrný!! a täky že je normální, když ona udržuje vztahy s ženatými muži, co mají děti a snaží se je rozbít...to potom má jasný vzor chování k rodině daný 🙄
Jenže to mi bohužel tehdy nedošlo 😠
Taky znám naopak případy, kdy matka synovi vtlouká do hlavy, že si ženy musí vážit, dětí, že rodina je nejdůležitější a dobré je, když i otec funguje, jak má.
Znám jednu pravdu: "Jak se chová syn ke své matce, chová se i ke své ženě" Něco na tom bude 😒

Prostě si myslím, že začít se musí od základů v rodině a výchovou a hodnatami, které má pochytit už dítě!

popelka - svatá pravda, v dětství všechno začíná - to už jsmeto vzali hodně zeširoka, ale je to tak.

Kubaka, tak teď aby jsme to my dvě taky dotáhly do zdárného konce a svoje kluky naučily vážit si rodiny, abychom se jednou za jejich činy nemusely taky stydět 😉

kubaka,popelka...nechtěla jsem semka psát,je to pro mě celkem bolestivé téma,ale to co jste obě napsaly je stoprocentní pravda...všechno...za váš názor bych dala ruky do ohně....už jsem taky někam psala názor,že co rodiče do dítěte vloží,to tam je 🙂 ...máte pravdu a držte se 😉

Milé dámy, až si dáte z očí dolu klapky, tak si možno všimnete, že mama je v niečom lepšia, než otec a naopak. Tak potom si možno všimnete, že keď sa od malička hráte na mamičky, že keď sa celý život hráte na rodinu, že vaše mamy vám celý život dávali nanápadné rady o materstve a keď si uvedomíte, že máte v sebe hlavne estrogén - tak že asi máte k materstvu (rodičovstvu) bližšie, než muži. Je mi ľúto, že ste predpojaté a nechcete vidieť to, čo vidí každý muž.
Každý muž vidí to, že sa rodičovstvu, my muži, musíme naučiť. A neodpustím si to klasické, čo hovorí každá matka svojmu synovi keď plače - chlapi neplačú. Tak sme takí, ako ste nás, vy matky, vychovali - neplačeme a správame sa ako chlapi.
Ktorá z vás od malička učí svojho syna prebalovať bábiky, ktorá z vás učí syna od malička kočíkovať bábiky, variť, hrať sa non-stop na otca a na mamičku? Ktorá z vás kupuje svojmu synovi na hranie iba bábiky? Prečo neobliekate svojich synov do ružovej - prečo ich obliekate do modrej?
Svojich synov vychovávate ako budúcich mužov a keď sú dospelí, tak ste pohoršené z toho, že nevedia to, čo vie každé malé dievča.

milý kamil,mne nikto rady o materstve nedával,naši sa o mňa nestarali a od 13 rokov sa starám sama o seba.Ale teba asi nenaučili spoločenskému správaniu,keď sa rozprávaš so ženami takýmto tónom...kto sa tu hraje na rodinu,čo to je za dehonestujúce vety,rodičovstvo nie je hra,rodičovstvo je úväzok na 100% a cez to nejde vlak...uči´t sa rodičovstvu,taká demagógia!!!!Poznámka nakoniec,to sa to vyskakuje bez fota,anonymne,že???

Mily Kamil,ty musis byt dobry vyyymet.Teba mat tak,za manzela.....to musi byt vyhra v zivote 😕

kamil,ja,ja som svojmu synovi kúpila bábiku a kuchynku,keď ju chcel a ako bábo nosil ružové dupačky,stačí??? 😀
a dcéra sa hrá s autíčkami... 😉
a nepoučuj,rodičom sa človek učí byť celý život,teda dobrým rodičom...a neurážaj,nie sme sliepky len preto,že máme estrogén a deti a rodíme...Tebe musela nejaká žena veľmi ublížiť,mama alebo manželka?? ☹ ☹ ☹

jo kamil a ešte som zabudla,syn je v poriadku,jesť mu chutí-čo je v puberte až moc 😀 😀 a už sa mu zapaľujú lýtka,baby sa mu páčia,takže tak a ľúúúúbim ho vééééľmi, ale nerobím si z neho pajáca na hranie 🙂 🙂 😉
buď šťastný a neubližuj a neurážaj,nevieš,čo si niektoré ženy tu vďaka "chlapom"prežili,tak nesúď 😵 😵

kamilko zlatý, moja malá nosí modré veci po svojom bratrancovi a hrá sa s jeho autíčkami.
Ja som v detstve mala okolo seba samých chalanov, takže som sa nehrala s bábikami, ale liezla som s nimi na stromy, hrali sme sa na indiánov, vojakov, robili sme si luky a šípy, pľuvali sme z lavičky, že kto ďalej atď..... No neviem, žeby ma to nejak poznačilo v tom, žeby som nebola žena a nevedela sa v dospelosti "hrať" na matku.
Tebe by asi ten estrogén zjavne pomohol, ako si to písal, že ho máme v hlave, no my aspoň niečo máme v hlave, aspoň to tam nehrká........ 😀 😀