Môže mi kvôly antidepresívam vziať malú pri rozvode?

barbinka26
10. dec 2009

ahojte chcela by som sa vás opýtať, mám dva aj pol ročnu dcérku....a asi pred pol rokom som vyhľadala sama pomoc psychiatra, lebo som nezvládala nejake situácie...a taktiež aj mangelov nátlak a veci okolo toho.Chodím ku psychiatričke na terapie ale beriem aj antidepresíva.Začínam ich pomaly vysadzovať...tak doktorka nakazala🙂len sa chcem opýtať jednu vec.Chcem sa s mangelom rozviesť, naše manželstvo už nefunguje dlhšiu dobu..myslela som si ze je chyba vo mne, že asi musim zo sebou niečo robiť..tak som urobila maximum čo som mohla...ale k tomu rozvodu aj tak dojde...chcem sa opytat dolezitu vec.Keďže sa liečim u psychiatra...teda iba antidepresivami a chodim raz do mesiaca na sedenia-terapie, môže to ovplyvniť to, že mi zoberú malú a pridelia tu otcovi po rozvode?bojím sa toho že prídem o malu.Mate niektorá s tým skúsenosti?Bola by som rada za vaše odpovede.

ria80
10. dec 2009

Ahoj,mám zkušenosti velice zlé,které ještě neskončily.jen s tím rozdílem,že neberu žádné prášky.
Ty asi počítáš s tím,že manžel bude dělat problémy?Zádá malou do péče?nebo co navrhuje?
To,že se léčíš,určitá komplikace může být.Aspon v tom,že manžel se toho může chytit a na tom stavět svoje argumenty.Přesto si myslím,že se nemusíš bát nejhoršího.Ty sama víš,jak jsi na tom.Když se o malou staráš dobře,jsi s ní na mateřské,neboj se.
Připrav se ale na psychogické a psychiatrické posudky.Na tvém místě bych si zatím obstarala aspon lékařskou zprávu od tvé psychiatričky,jak jsi na tom,že kromě té deprese jsi "normální",že prášky vysazuješ,že jsi vyhledala pomoc sama a z jakých důvodů.

Kdo podává žádost o rozvod?Jestli už víš,že už se to nedá zvrátit,podej si žádost o předběžné opatření na svěření dcery do tvé péče,do rozsudku to bude platit.To ti aspon dá nějakou jistotu,aspon prozatím.Ale mohla bys napsat něco víc o vaší situaci,jak se manžel chová,abysme ti mohli líp poradit.

sissi2
10. dec 2009

Ahoj,tak ja mam jednu znamu,je na tom tak isto,aj berie tabletky a tiez koli svojmu muzovi,ale jednoznacne o malu bojuj zubami nechtami,ty prasky neberies,ze sa nevies postarat o dcerku,ale naopak,aby si to zvladla popri muzovom natlaku a myslim,ze tak ako si pre svojho muza urobila vsetko a on si zrejme nevazil,ze Vas ma,tak urob teraz maximalne vsetko pre svoju dcerku,ked si ochorela koli muzovi az tak,ze musis brat tabletky,tak on Ti uz nestoji za nic,ved ako Ta moze tak nicit,mate spolu dcerku,tak nech berie ohlad na nu v prvom rade,ona Ta potrebuje a cely zivot bude potrebovat,tak sa neznic koli chlapovi,ktori Ta asi len trapi.Ty mysli uz len na dcerku,zi uz len pre nu a chlap?myslim,ze ked Ta dohnal do takej situacie,tak Ti nestoji za trapenie,koli jednemu kviti slunce nesviti,je to tazke,ale ty mas sancu byt stastna,len urob hrubu ciaru za vsetkym a bud silna koli malej a zacni od znova,uvidis,aka este budes stastna a budes si vycitat,aka si bola kedysi a trpela si ty a mozno aj Tvoja dcerka.a ak povies doktorke a ona musi vediet,ze z coho si ochorela,tak ale musis jej dat jasne najavo,ze to chces zmenit a ze sa dokazes postarat o dcerku a ze si silna,ona Ti napise spravu a urcite nieje sanca,aby sud pridelil dcerku otcovi,koli ktoremu si ty ochorela,ked takto dokaze trapit Teba,mozno v buducnosti by aj dcerku a to na sude zavazi na 100%.prajem Ti vela stastia a na sude povedz len:bez dcery neodidem!bud silna a bojuj za svoje stastie,ktorym je a navzdy bude Tvoja dcerka.

ria80
11. dec 2009

sissi2:kéž by to tak bylo.Když jsem řekla u soudu,že mě trápil a ohrožoval,tak se zeptali,jestli trápil i dítě.Jak asi,jsem od něj odešla krátce po porodu,aby ji trápit nestihl.Takže nezájem,co bylo bylo mezi váma dvěma nás nezajímá,když dítě netrápil,je to skvělý otec.Ne,tudy cesta nevede.
A to neznamená,že by se to nemohlo zmínit,to určitě ano.
Třeba nám barbinka napíše něco víc.

filipal
11. dec 2009

veru a potom to skonci, ako par pripadov na Slovensku, ze postrielal celu rodinu... ☹ ☹
ale vsetci davali od toho ruky prec... 😠
napisem este, len nestiham. 😝

seve_ranka
11. dec 2009

Urcite by ti vedela odpovedat kvalifikovana odbornicka. Neviem, aka je tvoja "diagnoza", no kedze mam podobny pripad v rodine viem, ze kvoli tymto veciam sa dieta od matky neodobera. Horsie by bolo, keby slo o nejaku vaznejsiu diagnozu.

barbinka26
autor
11. dec 2009

Ahojte, dakujem za odpovede, prepáčte včera som nestihla napísať viacej ohľadom môjho problému tak sa vám to pokúsim rozpíasť podrobnejšie aby ste mali prehľad a vlastne mi vedeli tak trochu poradiť.
Môj zdravotnýstav sa začal zhoršovať, ked som ostala tehotná, ja neviem bolasom stále podráždená, nervózna všetko bolo zlé-nie vždy ale väčšinou ano...ale pripisovali sme to tomu že som tehotná miešajú sa mi hormóny.
Ked sa nám narodila dcérka, tak bolo to zo začiatku fain...prerábali sme medzitým aj byt...kúpili väčší,takže roboty jak na kostole, a nejak extra som nemala čas sa zaoberať sama sebou...proste nebol ani dôvod.
Potom však sme sa nasťahovali do nového krásneho prerobeného bytíku, dosť väčšieho ako predtým,lenže ešte nebol dokončený úplne a nám už chýbali peniaze a mame aj dost velku hypotéku na krku.Proste sme to nejak nezvládali, hlavne mangel si to zle všetko vyrátal.Mali sme malú dcérku a stále jej niečo bolo potrebnékúpiť, mne po pol roku skončila materská a začal rodičovský prispevok.Bolo to všetko na houby.Veľa krát sme nemali ani na plienky (keď to už tak musím povedať)...bola to strašná situácia...a vlastne tam to všetko začalo...bola som nervózna...mažel ma za všetko kritizoval,všetko čo som urobila bolo zlé, za chrbtom som mala ako keby komando, ktoré chce aby všetko bolo podľa neho a všetko čo urobí on je ok ale čo ja to nie...všetko čo poviem je zle...ale čo on je perfektné....no jednoducho ako keby ste žili vedľa nejakého človeka ktorý vám dáva príkazy rozkazy,a len vás napomína , že to robíte zle, že to nie tak ale tak....ale za nič vás nepochváli...tak som nastúpila do práce ked dcerka mala 7 mesiacov....bolo fain..zarabala som situácia sa zmenila čo sa týka finančnej stránky, lenže po tej psychickej sa to nezlepšilo z mangelovej strany, bolo to to isté....jednoducho niečo neúnosné...a ked som sa vzoprela ze to tak nebude, tak bolo zle nedobre....až to dospelo do takého štádia, že hádky boli dosť časté...a jednoducho ked on ma už ponižil na takú úroveň, že všetko čo robím je zle...už som to jednoducho v sebe neudržala a nenechala sa ponižovať, tak som začala bojovať...a to tak, že som jednoducho pri hádkach sa neudržala a nevedela som sa často krát ovládať, proste prišiel moment pri hádke, kedy sommu poriadne vynadala...a vykričala....a dokonca sa mi stalo, že sme sa udreli navzájom.....aniekedy to bolo aj tak, že svedkom hádky bola aj dcérka,,jednoducho tá zlosť čo vo mne vrela, som dala von zo seba...a vlastne to je dôvod prečo som navšívila psychiatričku....pretože som sa nevedela ovládať...nie preto že by som trpela nejakou extra ťažkou depresiou....ale jednoducho tým, že som sa potrebovala dať do kopy sama....firma kde som pracovala teraz ukončila svoju činnosť tak som znova doma ešte pol roka mam rodičovský príspevok...a je to znova...toponižovanie....učovanie a diktovanie toho čo smiem a čo nie....pretože teraz som finančne závislá na mangelovi..a on to dobre vie...tak to využva v plnú moc...jednoducho mám za chrbtom niekoho kto len komanduje..a rozkazuje mi každý eň hodín vkuse...☹((( a tak som sla za psychiatričkou..tabletky beriem užmesiace každý deň...a musím povedať, že sa to zlepšilo z mojej strany, za tú dobu som sa nehádala s mangelom a ked nieco ma tak jedným uchom dnu a druhým von, proste si ho nevšímam....lenže včera to už do mňa vošlo a som mu povedala svoje, pozeral sa ako puk na mňa..a začal mi vykrikovať, že som chora, že nech sa liečim ,že nech si napcham aj plnu krabicku liekov ked to nezvládam....ze zle vychovávam dieta, ze je pod maminou suknou....dcera s nim moc nechce byt....iba ked sa saleju...proste nahanaju po byte a robia blbosti....proste uz neviem ako dalej..rozmýslam nad tym , ze sa s nim rozvediem...aj napriek tomu, ze ja som urobila maximum pre nas vztah.....a bojim sa ale toho, ze mi ju zoberu pretoze sa liecim u psychiatra sice iba tabletkach a bude to maximalne pol roka.....ale aj tak sa bojim....a odvtedy co beriem tabletky, tak som sa zmenila, vnima to aj rodina....a snazim sa o to, aby som s dcerou mala pekny vztah a aby ona mala zakazdym pekný deň..... jednoducho snazim sa ako mozem aby to bolo len lepsie a lepsie.....a sama vidim na sebe ze to je...

mywiel
11. dec 2009

Zlé by bolo keby ta manzel udal o zanedbani starostlivosti, ale to si myslim, ze by tiez musel dokazat a mat svedkov. Pre istotu si zabezpec niekoho kto moze svedcit, ze si dobra matka a o malu sa dobre staras a ta lekarska sprava je tiez dobry napad, ze to, ze sa liecis este neznamena, ze nie si schopna normalne fungovat, tu si od lekarky vypytaj. Drzim palce.

seve_ranka
11. dec 2009

barbi, liecit by sa mal ist on.

enilora
11. dec 2009

Barbinka
nechcem ťa sklamať ale musíš rátať aj s tým že by malú mohol dostať aj tvoj muž..bohužial.Mám s tým skúsenosť s rodiny..mužov bratranec sa lieči na psychiatrii tak ako ty ,chcel sa dohodnúť na stretávaní sa s dcérou aj častejšie ako len 2x do mesiaca sudkyňa rozhodla v jeho neprospech vraj psych.labilný človek nemože mať 4r dieťa dlho u seba (je to nespravodlivé) ..a to si predstav že sa rozviedli preto lebo jeho žena mala frajerov a on sa psych.s toho zosypal...je mi lúto že som ti to takto musela napísať.
A moja osobná skúsenosť je taká že tiež uvažujem nad rozvodom a moj muž je tiež psych.pacient už 5r a on velmi dobre vie že s touto diagnozov ho mám v hrsti.
Radila by som ti ak sa k rozvodu odhodláš zožeň si právnika.vela šťastia

tin007
11. dec 2009

barbinka to co opisujes je forma tyrania (to ze ta manzel za vsetko kritizuje a tiez, ze si od neho ekonomicky zavisla a on to patricne vyuziva a pripomina ti to). neviem do akej miery si tieto informacie dala tvojej psychiatricke a myslim, ze psychologa by mal navstivit tvoj muz, resp. obaja, pretoze (ako pises) obcas padne aj facka a ak budete takto pokracovat, tka to moze skoncit vaznym ublizenim alebo horsie. a co je este horsie na celom, dcerka to urcite vnima a moze sa to na nej zacat zle prejavovat (bude napr. plakavat zo sna, nebude chciet jest, alebo naopak bude chciet vela a pod). skus sa spytat tvojej dr. na dobru psychologicku poradnu a dotiahnut tam manzela. ak nebude chciet ist on, chod aspon ty! co sa tyka odnatia dietata, nemyslim si, zeby to bolo take lahke, to ze sa liecis je ok a kedze ide iba o ambulantnu formu a vsetko zvladas, tak by asi nemal manzel sancu na sude. naozaj by to muselo byt tak, zeby si bola tak chora, aby ta napr. dlhodobo hospitalizovali, resp. zacala pit alebo drogovat a vobec sa nedokazala o nic postarat (ty sa vsak staras).

ria80
11. dec 2009

Barbinka:to co u vás bylo,mi nepřipadá jako domácí násilí.Nebo ne uplné.On se začal chovat jak blbec a ty jsi reagovala uplně normálně,nastřádalo se to v tobě pak jsi vybuchla,to je pud sebezáchovy.pak jste se hádali,poprali se... Je to hrozné,ale není to domácí násilí.Co nechápu je,proč jsi proboha začla brát ty prášky??

Vždyt to,cos dělala bylo v tvojí situaci normální,žádná psychická nemoc.Já vím,ty jsi asi ten typ,že se ti nelíbilo,jak se chováš,jak mu nadáváš,tak ses nechala oblbnout práškama,abys neměla takový reakce.Ale to bylo v pořádku!! radila bych ti,abys to přestala brát.
Ted jsi utlumená,nemáš sílu chlapovi odporovat,takže se "nehádáte" a situace se zdá být vyřešená.Ale tak to není.Začni zase být sama sebou a přestan se stydět za svoje reakce,ty jsou v pořádku.Ono to taky ted může vypadat z jeho pohledu,že ty jsi rezignovala a necháš si všechno líbit.Tak si dovoluje čím dál víc.A tady už domácí násilí opravdu vzniká.
Měla bys to zastavit,dokud je čas.Zase jednou ho pořádně seřvi.To,že on na tebe začne pak řvát,že jsi nemocná a máš se jít léčit,to je projev jeho strachu,strachu z toho,že si to přestaneš nechat líbit a zařídíš se sama.A on by nad tebou ztratil kontrolu,a toho on se bojí.A proto se takovou reakcí tě snaží zahnat zpátky do stavu,kdy on si může dělat co chce.
Věř mi,pokud to nezastavíš,on tě bude zadupávat čím dál víc a ty tvoje prášky se mu staršně hodí do krámu.A pro tebe bude čím dál těžší se mu vzepřít,až najednou zjistíš,že už to nejde vůbec.A on tě bude mít tam,kam tě celou dobu chce dostat.

Souhlasím s Tin007,že projevy jeho chování jsou znakem vznikajícího domácího naásilí.A je jen na tobě,jestli to dopustíš nebo ne.
On se strašně bojí silný ženský,která si je jistá sama sebou,svým mateřstvím,svými právy.Zeny,která ví,jakou má hodnotu.tak mu tu ženu ukaž.A uvidíš tu změnu.

ria80
11. dec 2009

Na tvém místě bych si rozmyslela,jestli s ním chci být ještě dál a jestli chci,aby takový člověk vychovával moje dítě.Ale mám pocit,že ty jsi už rozhodnutá.Pokud ano,je zbytečný se jím nechat zadupávat dál.Proč?
Mám pocit,že bys chtěla toto ukončit a nemáš k tomu odvahu.Možná nevíš,co máš dělat.Kdo z vás by odešel?Pokud ty,máš kam s malou jít?

Já vím,sama jsem to poznala,jak je strašně těžké udělat ten první krok.A vím,že čím déle se to nechá a čeká se,tak každým dnem je horší a horší ten krok udělat.Já jsem to sama u sebe poznala,že se mu daří mě zadupávat čím dál víc a že ještě měsíc,a ta hranice bude přčekročená ,já už odvahu odejít nenajdu vůbec a on mě bde chtít mít tam,kde chce.A to ti ani nemusím říkat,co by přišlo pak.On by to poznal,že ted už jsi uplně bez vůle.
Prosím tě, přemýšlej a to rychle.Hlavně o těch praktických věcech.

Napiš ještě něco a uvidíme,určitě se najde cesta,jak ven.Hlavně kvůli dítěti.

filipal
11. dec 2009

no tak, kocky, precitala som si vase reakcie....ta moja poznamka ranna bola neadekvatna, uplne od temy, ponahlala som sa a nepracitala si riadne prispevky...
ale teraz!
Tina ma pravdu, to co opisuje Barbinka je uz forma tyrania. ide o tyranie ekonomicke a psychicke...s tym fyzickym to podla toho opisu nie je jasne. muz ta ekonomicky vydiera. ponizuje ta a kritizuje neustale - psychicka tyrania.

to co pisete Barbine o lieceni depresie su predsudky, som prekvapena, ze v dnesnej dobe, este maju mlade matky taketo nazory! ja tiez beriem antidepresiva a nehanbim sa za to. hanbila by som sa, keby som sa neliecila!
este ste nepoculi o poporodnej depresii? ma ju strasne vela matiek, to by akoze vsetkym odobrali deti?!
vela ludi a hlavne zien dnes trpi uzkostami, nespavostou, depresiou. lieky su stale dokonalejsie a upravuju hlavne hladinu serotoninu v mozgu.
je velmi rozumne od Barbinky, ze isla k lekarke a lieci sa. ak by zostala taka nevyrovnana, skor by jej hrozilo, ze dcerku nezvladne a ze sa zosype, alebo este horsie.

pripad, ktory tu uvadzas Eni bol rozhodnuty nespravne a tvoj bratranec sa mal odvolat a stazovat sa na sudkynu za diskriminaciu. nemoze tak rozhodnut, iba preto ze je pacient. samozrejme ak nema diagnozu nebezpecnu pre dieta...

takze Barbinka, ten rozvod ti ja vyhovarat nebudem, suhlasim s tym, ze si treba najst skuseneho pravnika...
lebo aj sudcovia maju predsudky...
v nasej diskusii mi jedna kocka - pravnicka napisala, ze so ti dobre poradila...ak mas zaujem mozem ti jej nazor poslat do IP. ta paralela s Danculikom sa mi iba zda? lebo pravnicka odtial mi napisala...

seve_ranka
11. dec 2009

Ake predsudky, filipal?? akosi som nepochopila tuto pasaz z tvojho prispevku.

filipal
11. dec 2009

napr. veta: nechapem, ze preco si zacala brat tabletky (tato veta moze u Barbiny vyvolat dojem, ze je nenormalna ked sa lieci antidepresivami, pritom je to neznalost problemu, tykajuca sa hladina serotoninu v mozgu)

dalej: moj manzel je psychiatricky pacient a velmi dobre vie, ze s touto diagnozou ho mam v hrsti... ( to nie je dovod, to by som potom ani ja nebola sposobena vychovavat svoje dieta, dokonca vela lekarov, ucitelov uziva AD a staraju sa o vase deti)

trochu aj nazor, ze tablety berie kvoli muzovi...(lebo nie je to iste, depresia jej zacala v tehotenstve, skor budu spustace hormonalna nerovnovaha. formulacia, ze lieky berie kovli muzovi, by mohla Barbine skor ublizit, lebo to moze signalizovat nieco ine...berie ich kvoli sebe, aby bola silna a mnohla celit muzovej tyranii)

inac, nic proti pisatelkam. uz sa pozname z diskusii a mam ich rada (mam vas rada 🙂 ) len taketo nazory mozu Barbine ublizit... zacne sa citit este viac vinna, ze sa lieci AD.... viete kolko ludi rocne spacha samovrazdu kvoli neliecenej depresii? a pritom je to choroba ako kazda ina, len sa o nej malo hovori a vie...
vela zien sa trapi cele roky, ale k psychiatrovi by nesli ani za svet...hanbia sa a boja sa verejnej mienky a odsudenia.

lindda
11. dec 2009

cafko ja sa sice nejde rozvadzyt ale beriem tbl AD uz 7 rok a neviem si predstavit pravnika ktory by mi zobral syna ak by nahodou doslo k rozvodu ak sa netyka ochorenie toho ze nezvladas malu tak nevidim problem v tom ze by ti vzali dieta 100% sa nemusis bat klud lebo do tej psychózy spadnes este viac ak je diktátor nech si najde sluzku a nie zenu daj sa dokopy a neboj sa 😉

ria80
11. dec 2009

Ne jasně,vždyt já jsem tím nemyslela nic zlého.Pokud si myslí,že tablety bere,protože jue opravdu potřebuje,tak at je bere.Ona sama nejlíp ví,jak na tom je.Ale barbinka sama napsala,že ani žádnou vážnou depresi nemá,že tablety začala brát,protože měla pocit,že se při manželovém napadání chová neadekvátně.A to je dost divný důvod.Nebo jsem to pochopila špatně.

Určitě ji nechci navádět,at prášky okamžitě vysadí,určitě ne bez porady s lékařem.Ale mohla by to zvážit,co ji k tomu vlastně vedlo.

Ale jak jsem psala,je potřeba,aby se přestala bát a začla jednat.S práškama nebo bez.

filipal
11. dec 2009

ano Linda, bratie AD ( cize liecenie depresie a uzkosti) nema vplyv na zverenie dietata do starostlivosti.
museli by byt na sud prizvani znalci z odboru psychiatria, ktori by skonstatovali, ze matka nie je schopna sa o dieta osobne postarat. aj tak ma posledne slovo sudca, ktory rozhodne na zaklade znaleckeho rozsudku...
to je uz nazor kamaratky pravnicky. takze sa nebojte liecit, lebo len tak sa date do poriadku....

este som sa mozno v poslednom prispevku nie celkom spravne vyjadrila, samozrejme, na nasom psychickom rozpolozeni sa podpisuje spoluzitie s partnerom.... naozaj sa z jeho spravania, konania, mozeme zosypat...niet sa co cudovat niekedy.... a moze byt taketo trapenie spustacom uzkosti, depresii a pod. niekedy az po rokoch.
vzdy je lepsie vyhladat odbornika - psychologa, psychiatra, ako sa trapit doma...

filipal
11. dec 2009

ano Ria, ved ja viem, ze si to nemyslela zle, len aby sa Barbina necitila nejako vystrasene, ze jej mozu zobrat dieta...
verim, ze sa po takom spravani partnera zosypala....a to co pise, ze uz aj v tehotenstve mala prve priznaky, mozu byt spustacom hormony a potom jej pridal muz....
inac AD su na predpis a asi by jej ich lekarka bez dovodu nepredpisala. musia sa vysadzovat velmi pozvolne....
hlavne sa nemusi bat 🙂

ria80
11. dec 2009

Filipal,já to znám od svojí mamky.Clověk přijde k psychiatrovi,že chce prášky a dostane je.Já jsem dost proti tomu,vidím co to s mamkou dělá,spíš to škodí než pomáhá.Ale ona si nedá říct.
Ne,toto téma je o něčem jiném,myslím,že barbinka má prášky vyřešené,stejně píše,že už je vysazuje.

Tady jde spíš o to,co by měla dělat dál.Třeba ji toto neodradí a ještě se ozve.

filipal
11. dec 2009

a co to berie za prasky? lebo dobre sadnuce AD ta skor stabilizuju, odstrania problemy...
dost o tom diskutujeme v teme Depresia. mame tam aj sikovnu psychiatricku - tiez mamicku. uz novu skolu!
lebo ani psychiater a psychiater nie je to iste....
neberie neurol alebo nieco podobne? lebo to su oblbovaky a davaju ich starsim ludom ako na beziacom pase... s tym ani ja nesuhlasim.
Ria, myslim, ze tato tema nie je nieco ine, je to aj v nadpise... 😉

barbinka26
autor
13. dec 2009

ahojte, dakujem za vase odpovede, prihlasila som sa az dneska,lebo cez vikend nemam nejak casu...takze aby som to trosku ozrejmila, ked som ostala tehotna pripisovala som svoju zmenu spravania sa k hormonom...pretoze ked sa nam narodila dcerka, tak sme si to pol roka vychutnávali ,kojila som..boli sme vsetci radi....bolo nam fain..lenze boli sme v 1-izbovom byte...a tak sme chceli vacsi...kupili sme si ho...ale museli prerobit a tam vlastne zacali problemy....a pokracuju dodnes...nastali hadky...a jednoducho toho bolo na mna vela, manzel zacat byt protivny...vsetko mu vadilo aj dodnes vadi...a jednoducho mat na kazdom kroku cloveka ktory vas iba komanduje a prikazuje vam veci...to by siblo aj neviem komu....a vlastne je tomu tak dodnes...citim sa niekedy ako vo vazeni...a niekedy ako na vysluchu..nieco strasne...vela som sa s manzelom hadala...a niekedy som si povedala ze to necham tak, lenze potom sa to vo mne hromadilo a jednoducho som niekedy vybuchla az do nepricetnosti.....a myslim si , ze to ze teraz chodim ku psychiatrovi tak ovyplyvnilo to mangelove spravanie sa ku mne ako k cloveku....nezvladala som jeho natlak, hlavne to vsetko bolo o psychike..az mi uplne z toho uz preplo...nestal pri mne vtedy ked som to potrebovala najviac....no hovorim mat doma za chrbtom komandera ktoremu sa nic nepaci a vsetko co urobim je zle..len on je boh a vsetko robi dobre iba on...ano vlastne koli nemu som sa zacala spravat tak ako som sa spravala....a on dobre vie , ze som tvrda zena..proste sa len tak nedam...dupnem si aj ja nohou..lenze v poslednom case uz nemam na tonervy ani sa mi nechce odporovoat...tak len radsej cusim...a tie tabletky ma este tlmia....a ked som chcela aby nasa dcera vyrastala normalne musela som to urobit.ist k psychuatrovi

barbinka26
autor
13. dec 2009

a viem ze som uz tak znehcutena z hadok a zo vsetkeho ze sa radsej nehadam,len prikyvujem...a cusim....a tlmim sa tabletkami....proste nemam uz chut ani silu sa natahovat s manzelom.....a pravy dovod preco som k tomu psychiatrovi sla, bolo spravanie sa mna samej pri hadkach s manzelom....a taktiez manzelova nedovera a nespokojnost, ktorá ma stiahla na taku uroven,že este on sam si ma dal na svoju stranu.....

ria80
13. dec 2009

Barbinka,jsem moc ráda,že jsem se docela do tvojí situace trefila,však jsem to psala tak nějak podobně.Je moc fajn,že si ten problém uvědomuješ.Ale co chceš dělat dál?Chceš to ukončit?Nebo ne?Ted mám zas pocit,že nejsi ještě uplně rozhodnutá..

barbinka26
autor
16. dec 2009

ahoj ria80...no ano trafila si klinec po hlavicke...neviem ako dalej...vazne neviem...dala som si na papier pre a proti....viacej je toho preco byt sama....len sa bojim urobit ten prvy krok, pretoze sa bojim, ze mi zoberu dcerku...teraz som si dokonca nasla pracu, zacala som len tento tyzden..zatial sa iba orientujem....🙂 ale hádam sa zabeham....no snazim sa maximalne....len nevladzem mat na krku manzela ktoremu nic nie je dobre...a pocuvat stale dookola to iste...a stale len to, ze ja som ta najhorsia...a vsetko co urobim alebo poviem je zle....☹ neviem sa rozhodnut..na buduci tyzden idem ku psych.na kontrolu tak sa jej asi vykecam...mozno mi bude vediet poradit viacej....

schwarzovka
16. dec 2009

barbinka...nemám moc čas, se rozepisovat, ale hodně podobný případ je i u nás v rodině. Také šlo o psychické týrání a dotyčná se i léčila několik týdnů na psychiatrii v nemocnici...ale co je důležité, její psychiatr jí řekl, že v pžádném případě to nemá vliv na svěření do péče, protože z její léčby a diagnozy jasně vyplívá, že se léčila kvůli němu...horší by bylo, kdyby měla nějakou psych. poruchu, která by se toho netýkala...např. schizofrenii apod.

ria80
16. dec 2009

Barbinka,ano schwarcovka má pravdu.je fakt,že bývalý se může snažit to na tebe u soudu použít,proto ty s tím musíš počítat a připravit se na to.Ale pokud to je jak říkáš,tak nemá šanci.Ale určitě si vezmi právníka,a dobrého,tady se nevyplatí šetřit.Já jsem to ze začátku podcenila a hodně se mi to vymstilo..

Asi si ted musíš ty sama rozhodnout,jestli to chceš opravdu ukončit a my ti tady pak určitě poradíme.Ale rozhodnout se musíš sama.
Vzpomínám si,jak jsem si taky sumírovala,proč s tím člověkem vlastně jsem.Ríkala jsem si,hnusnej je,řve po mě,bojím se jeho návratů z práce,když jsme doma samy,je nám líp a je klid,doma neudělá nic,jen se válí,peníze nám nedává ,ale naopak bere,živím ho z mateřské,dítěte si nevšimne... Vyšlo mi,že nemám co řešit,i po finanční straánce,protože bude mít soudem nařízeno nám něco dávat narozdíl odted,a i kdyby nedával,tak pořád to bude lepší,protože aspon přestane brát. 😠

Tak jsem šla do toho,ale vím dobře,jak je těžké ten krok udělat.A to jsem se ani nemusela bát,že by mi chtěl vzít dítě.i tak jsem se k tomu musela dlouho odhodlávat.A on se doted skoro denně snaží,abych o správnosti svého rozhodnutí náhodou někdy nezapochybovala 😠

Jaký má vlastně tvůj manžel zázemí?Kdo bude odcházet,ty s malou nebo on?

filipal
17. dec 2009

u mna to bolo podobne ako u Rii.... ☹
preto som velmi nemala co riesit.... rozchod bola ulava 😝

baba77
15. mar 2010

hat ako tu citam,skor patrim sem,tak neviem co bude s AD BRAT CI NEBRAT....

filipal
15. mar 2010

Baba, ty nevymyslaj! 🙂 teraz ich nemozes len tak vysadit. pockaj, kym ti zaberu a potom mozes riesit tvojho chlapa. 😎