Manžel nechce druhé dieťa

https://www.modrykonik.sk/forum/show.php?vThrea...

Povedal viacmenej zo srandy, že sa aspon Natálka nebude mať s kým deliť- že všetko ostane pre ňu... Ale to bolo ozaj zo srandy, on je totiž taký tip, že všetko obráti na srandu a vážne debaty nemá rád. Osobne si myslím, že sa trochu zľakol, lebo naša Natálka mala problém so srdiečkom. Nič veľmi vážne, ale vyľakalo nás to- mala dierku v ľavej komore, no už to má zrastené.

jahoda, rozhodne na neho netlac, nech ti vysvetli, preco do toho nechce ist, mozno sa este na druhe dieta neciti, moze to mat vela dovodov. Urcite si to vysvetlite. Priprav si argumenty preco ANO-mat druhe dieta. Drzim palce 😉 Mozno si pri prvom dietati uvedomil, aka je to zodpovednost. Ine je o detoch hovorit, ked ich este nemate, a ine je, ked uz starosti (ale aj radosti) s tym spojene prezivate.

Ukana ďakujem, je to pravda, že je to veľký rozdiel, hovoriť o deťoch teraz a predtým.
Ale čo s tým, ked ja veľmi chcem, a ani neviem vlastne vysvetliť dôvod. Jednoducho veľmi túžim po tom, aby Natálka mala súrodenca, aby tu nezostala sama, ked nás raz nebude...

jahodka a ako ste na tom finančne? v pohode by ste utiahli dve deti? Predsa len je neprajná doba a manžel sa možno bojí, že teraz nebude mať dobrú finančnú dobu a nebudete si môcť dovoliť ďalšie dieťa. Hovorí sa, že je už luxus jedno dieťa a nieto dve. Alebo nemá niekde odcestovať? Prípadne nemá nejaký zdravotný problém, ktorý ho v tom brzdí?

Jahoda - moja kolegyňa mala presne takýto problém, mali už dvojročného synčeka, ona veľmi chcela bábo, a manžel nie...vraj sa bál, že by to finančne nezvládli...potom však dostal lepšie platenú prácu a teraz už majú druhé 3-mesačné bábätko 🙂 😵 Takže určite zisti, čo ho trápi a potom to spoločne riešte, a verím, že to bude mať tiež šťastný koniec 😉 🙂

ahoj jahoda...no to ako kedy som ja pisala 😀 😉
mala som rizikove tehu a vtedy sa manžel zaprisahal že dalsie mimino nebude a hotovo /dokonca ked som sa zvijala v bolestiach po cisarskom, ver alebo nie jeho prva otazka bola ci este stale chcem druhe babo 🙂 a ja s velkym usmevom na tvari som mu cez slzy odpovedala že hej....tak pochopil že sa tomu len tak nevyhne 😉/
dnes nas Davidko oslavuje dva roky a planujeme asi za 1-2 roky popracovat na dalsom 😉 vyriesila som to jednoducho...
najprv som si to vždy odplakala ked tato povedal že dalsie už nie a to som nerobila dobre, len som ho drazdila......tak som to nechala tak asi 3 mesiace.
raz ked tato pozeral fotbal tak som maleho poslala za nim že nech zavola tatina aby sa isli spolu hrat....ale tato sa nechcel odlepit od telky, tak som využila situaciu a zacala som rozpravat kazne o tom ako by sa davidko mal s kym hrat, ako by sa mal o koho v buducnosti opriet...a tak...a on sa za par hodin na to chytil 😉
malemu kazdy den dokola omielam ako budeme mat raz babatko a on sa nemormalne tesi /ukazuje na brusko/....a blaboce tatovi o babatku...ako mu odložil dudel a postielku a tak...tato to hned zacal vnimat inak a pochopil že david fakt niekoho potrebuje.
no a dokonca na prekvapuje aj otazkami, že ci už nezacneme makat na miminku 😉 , že na co chcem cakat, ake bude mat meno...a tak
chlapy su bojkovia...a neradi vidia svoje ženy trapit sa, aj preto sa cukaju ale všetko chce cas a spravne ho musis nasmerovat, aby pochopil ake to bude užasne ked budu deturence dve a nie samo......vela stasticka ti prajem 😉

httpahojte, podobný problém riešime aj tu ://https://www.modrykonik.sk/forum/show.php?vThrea... 🙂

ja tiež tužim po bábetku, ale manžel nie ☹ . Asi sa bojí toho chodenia, čo sme absolvovali pri našom prvom. Mala som rizikové, celé tehotenstvo som odležala, bola som aj v nemocnici. Malého som mala na cisársky, a na ten nemam práve dobré spomienky.Finančne tiež to nie je ružové, ale šak sú ludia na tom horľšie a majú deti 😉 Aj napriek všetkému by som chcela bábätko 🙂

Aj ja momentalne patrim k tejto teme. 😠 Ale ja by som druhe babo chcela asi tak za pät rokov,tak dufam,ze ho do vtedy presvedcim. 🙂 🙂

aj ja sa k va pridavam,ani moj mangel nechce teraz o druhom ani pocut,ale veru ja by som este chcela asi tak za 4-5 rockov druhe,tak dufam ze ho to do vtedy prejde 😉 😉 😉 😉 😉

Moj muz chcel velmi velmi prvé dieťa chlapca. Ale nebolo. Máme Natálku. A keďže sa bojí, že druhé by bola tiež možno baba, radšej nechce žiadne. Ale na to ja nepristanem nikdy, lebo sama nemám súrodencov a viem aké to je. On je zo štyroch detí. Tiež hovorieva, ako Jahodkin muž, že aspoň všetko zdedí sama. To je jasné zo srandy, veď to mu nikto nezožerie. Teraz čakám po cisárskom, ale možno o pár mesiacov by som mohla začať zase s presviedčaním. Stále mám poznámky typu "bude pre druhé bábo", aby nezabudol. Dúfam, že nebude vážne tvrdohlavo proti, lebo to by som asi musela mat toho syna s niekým iným 😀 🙄 🙂

susanh- 😀 😀 😀

filipka21 • 1d • Dnes o 11:12
Ahoj veľmi by som chcela druhé dieťa no môj muž už nechce 😢 Teraz ešte ani ja ale na budúci rok by som sa chcela začiť snažiť a on nechce. 😠 Musím niečo vymysleť 😅

markket • Dnes o 11:33
A jak jsi ho přesvědčila k tomu prvnímu?

filipka21 • 1d • Dnes o 15:53
Ahoj markket to som ho nemusela,lebo jedno chcel ale nechce dve že je to veľa.Ja ale nechcem mať jedináčika

adulina • 1d • Dnes o 22:02
cafte, potrebovala by som radu, aj ked urcite ziadna tu neriesite to co ja, lebo Vasi manzelikovia poslusne snazilkuju aby ste mali aj Vy babatko.
No moja otazka je taka, ze ako mozem prekabatit muza aby som otehotnela alebo ako dostat spermie tam kam maju ist, teda ked muz si dava sakra pozor, ale sakra pozor, cize ziadne zlyhanie nepada v uvahu ale spermie potom vytoto na prsia, ze ako dalej s tym nalozit, dajte nejake tipy, skusam to par mesiacov zavedenim prstov do posvy s tymi spermiami, ale zatial bez vysledku.

jezis teraz sa trapne citim, ze som tu take nieco napisala, sice este moze byt problem aj v tom, ze jeden krat kojim, ze, mozno zacnem si merat teplotu a uvidim, ci vobec mam ovulku, ale tipy aj tak ocakavam. dakujem

terinda • Dnes o 22:06
To se zkrátka nedělá, dítě je záležitost obou
Když si dává pozor, tak evidentně teď další dítě nechce

nathali • snž • Dnes o 22:10
adulina ahoj
noo ziadnu radu nemam ale skor otazku nebude to tvomu muzovy divne ze si dava sakra pozor a si tehotna???
preco si s nim nepokecas o tom???ci to nejde???
ja neviem ale take nieco by som nespravila

a2303 • 1d • Dnes o 22:13
Ahoj,

Ja Ťa odsudzovať nejdem, lebo ja Ťa uplne chápem....
Môj Drahý sa tiež dieťatku bránil a to dobre vedel, že ja som poňom už veľmi túžila...
Je to hra na city, pokiaľ žena bábo veľmi chce a muž odmieta (a častokrát ani pádny dôvod neuvedie)
Je pravda, že sa musia dvaja dohodnúť ale to sa ľahko hovorí.. Keď materinské pudy sú silnejšie.
U nás to dopadlo tak, že jeden deň sa Drahý rozhodol z ničoho nič a snažilkovali sme. A na prvý šup sa bábo zadarilo. Dnes je z neho skvelý tatino a vôbec nechápem, načo bolo dobré toto naťahovanie.
Bohužiaľ poradiť Ti neviem ako by sa to dalo.

fiallinka • 1d, snž • Dnes o 22:14
adulina: asi to nejde dělat jinak, než to děláš... ale fakt pozor, aby to všechno nepokazilo...

adulina • 1d • Dnes o 22:14
to uz je jedno ci mu to bude jedno, ale ja jedinacika nechcem, stale tvrdy, ze chce este dieta, ale ...
je chory, nemame peniaze a podobne kecy, ktore mna nebavia pocuvat, nemam dvadsat, takze cakat donekonecna tiez nechcem.
ked sa podari ved nejako sa pritrafilo, raz zacas ani kondom nepouzijeme, alebo kvapka tuzby, ktora tiez moze obsahovat spermie, urcite by to potom uz nevadilo, verim tomu, len jeho som musela dokopat aj k tomu prvemu a keby som nemala problemy a nehrozila operacia tak dodnes asi nemame ani nasho milovaneho synceka, a ja velmi tuzim po surodencovi pre Alexa

rozhovor nehrozi, treba konat, ja viem, ze je to podraz, ale nic ine mne neostava

adulina • 1d • Dnes o 22:14
prosim neodsudzujte ma za to, ze ho musim prekabatit, ale nepznate ho

zuzanockamt • Dnes o 22:14
ani MM nechcel ist s radostou do toho, ale ja som bola trpezliva a cakala som cca 3 roky, ale taku hovadinu ako chces spravit ty by som neurobila .... dieta treba chciet ... a musia ho chciet obaja ... inak to nema zmysel ... ja by som z takeho tehotenstva radost nemala

zuzanockamt • Dnes o 22:16
ja by som sa citila trapne sama pred sebou, kebyze robim, to co ty ... a muz nie je predsa dementny a urcite ho napadne, ze na teba nezostupil duch sväty

a2303 • 1d • Dnes o 22:19
podľa mňa nie je správne odsudzovať niekoho, koho ani nepoznáme a nevieme, čo je za tým všetkým...

dablikp • snž • Dnes o 22:19
já bych to asi neudělala.Mám známou,která to udělala a teď je na to sama a toho bych se asi bála

adulina • 1d • Dnes o 22:21
no toho sa ja nebojim, ze by som ostala sama, ale neverim tomu, ze by som ostala sama

zuzanockamt • Dnes o 22:22
ja neodsudzujem, ale da sa vsetko prekonat ... sama som toho prikladom ... keby ste vedeli, kolko som sa ja viedla dialogov s MM, kolko bolo prerozpravanych noci ... a aj ked som velmi chcela dieta, lebo este bohuzial ziadne nemam, tak by ma nikdy nenapadla taka podlost ... keby som bola v kozi toho muza, tak by ma to teda pekne nasr.... ... dieta nie je vec a jeho prichod si treba dobre rozmysliet

adulina • 1d • Dnes o 22:22
ok nemala som radsej ani zacinat a ostat s mojim trapenim sama samucka, tak poprosim administratorky zavriet a vymazat tuto temu, dakujem

a tym co ma chapu strasne dakujem za podporu

a2303 • 1d • Dnes o 22:24
Adulina, podľa mňa nič nemaž. Načo?
Toto je forum a tu si môžeš písať čo len chceš.
Za to že niekto má iný názor, to nerieš. Ty máš právo na svoj!
Kto chce ti napíše a poradí....

Tvoj manžel je chorý? Alebo kvôly čomu mimi nechce? (ak sa smiem spýtať)

zuzanockamt • Dnes o 22:24
adulina ... ani nevies, ako ta chapem ... ale toto sa fakt nerobi ... poslala som ti IP

nathali • snž • Dnes o 22:28
adulina neosudzujeme ta -ja nie len si myslimme ze to nieje spravne ked to muzovi nepovies

a2303 • 1d • Dnes o 22:31
Už musím bežať, dobrú noc a držím palce aby všetko dobre dopadlo!

dablikp • snž • Dnes o 22:32
Já být tebou,tak to nemažu může se jen zeptat,kolik ti je,že si psala,že ti neni 20 a že se ti nechce do nekonečna čekat

adulina • 1d • Dnes o 22:35
dablikp je mi 32

a idem aj ja haji lebo musim pustit manzela na internet.

dobru noc

dablikp • snž • Dnes o 22:39
tak to se ti na jednu stranu nedivi a na první mimčo si ho taky musela přemlouvat?
Jinak brouky

adulina • 1d • Dnes o 22:42
dablikp ako prehovarala som ho osem rokov a potom som dva roky snazilkovala a hrozila mi potom operacia (endometriaza) preto som ho prehovorila za pomoci doktora, kazde dva dni okolo ovulky na koze a snazilkovat a snazilkovat....

evena • 1d • Dnes o 22:44
adu chápu tě, taky jsem na tom byla před lety podobně s přítelem, dítě neustále nesmyslně odkládal a vymlouval se, asi po 2 letech si dal říct a nakonec litoval, protože o dítě jsme se snažili x let a přišlo v "nevhodnou" dobu kdy jsme zadlužení až na půdu a řešíme ještě jiné problémy asi bych to dělala tak jak to děláš a manžela se snažila citlivě přemlouvala

adulina • 1d • Dnes o 22:46
pridem zajtra vecer, lebo idem makat na uctovnicte tak mozeme este hodit rec, dakujem

dsnadja • 2d • Dnes o 22:48
ahoj ešte si tu??

Ahoj holky, já se též přidávám....můžu se jen zeptat, jaké důvody vedou vaše manžely k tomu, že nechtějí druhé děťátko?

ahojte maminky, tiež sa k vám pridávam, máme 1,5 ročného synčeka, ktorého veľmi ľúbime obaja. v poslednom období mám veľkú túžbu mať druhé bábätko, vždy som chcela 2 deti, no manžel ten o tom ani počuť, vraj jedno stačí 😠 neviem sa s tým zmieriť a neviem ako ho mám presvedčiť. keď sa ho spýtam prečo nechce, povie, že malý je aj za troch (je veľmi živý, to je pravda), že aspoň všetko zdedí sám, (to ale len sranduje) vraj sa bojí ako to finančne zvládneme a chce dať spraviť novú fasádu na dom a chce si kúpiť nové auto... ale veď to predsa môžme aj neskôr nie? tiež sa trochu bojím, človek nevie, čo ho v budúcnosti čaká, mám perfektnú robotu, o ktorú nechcem prísť, bojím sa, čo bude ak pôjdem znova na mateskú, ale aj napriek tomu je moja túžba po druhom miminku väčšia ako strach.

dievčence, pridávam sa do klubu.
Aspoň vidím, že nie som sama. Som ale y toho veľmi smutná. Mám 34 rokov, o 2 mesiace budem mať 35, čiže na poriešenie potomstva skutočne najvyšší čas. S manželom som sa spoznala, keď som mala 30, on 35, mali sme obaja čo- to odžité, a musím povedať, že od yačiatku sme sa obaja veľmi snažili, aby sme mohli existovať spolu, skoro sme začali spolu bývať, a po roku sme si vzai hypotéku a keĎ sme sa zabývali, tak sme si povedali, že je čas na dieťa. Zadarilo sa hneď, tehu bez problémov, svadbu sme riešili keĎ som bola v 5. mesiaci. Martinko je super, aj keď je to sním ťažk, kým bol maličký, bol "high need baba", vlbec nechcel spať, ja som sa do 1,5 roka vôbec nevyspala a kým som dojčila, vstávala som aj 30x. Teraz je úžasný, ale chytili smemononukleózu a odvtedy sme v jednej brinde- furt sople, kašle, teraz už tretí tždeň bojujeme nejakmi črevnými problémami, rposte, nech robím, čo robím furt je chorý a ja mám fakt otrasnú materskú. Ale apriek tomu veľmi chcem druhé dieťa, vždy som chcela, a keď sme sa o tom pred svadbu s MM royprávali, tak chcel aj on. Ale v poslednom čase sa to zmenilo, Martinka miluje, normálne na ňom vidím, ako a ňom visí, ale o druhom ani počuť. Raz sme už kvoli tomu mali vážny royhovor- vlstne viackrát, potom som ho presvedčila, tak sme sa dohodli, že v lete sa "do toho" dáme, malý bude mať dva roky,
Ale včera zasa po mne vyštartoval, že dmruhé dieťa ne, lebo nemá dobrú situáciu v zamestnaní a bla bla bla.
Proste strach z budúcnosti a obava, že neuživí rodinu. Ja neviem, pre to riadá neodôvodnené, finančne sme na tom tak normálne, nerozhadzujeme, ale zas neumisím otočiť každú korunu, máme 2,5 izbový byt, ta chvíľu by sme sa pomestili aj 4, máme na krku síce 2,5 mil hypotéku, na druhej stane ja mám 1,5 izbový bzt v NR, ktorý môžeme predať a vyplatiť časť úveru- už som toto riešenie navrhovala, ale MM nechce- máme nejakú hotovosť na účte, odľa mňa nie zanedvbateľnú. Určite sú rodiny, kde prijmú aj viac detí a sú na tom horšie.
Podotýkam, že MM si bez problémov kúpi mobil za 100E, on je manak na igh tech, tak neviem čo vykladá o zlej finančnej situácii. Inak je ale veľmi šerný tak mu to doprajem.
Ja sommala dobré zamestanie, a mám slušné vydelanie, som lekárka špesialitka, takže predpokladám,že nejakú prácu si nájdem určite- aj keĎ saoška nemôžem garantivať, že sa budem môcť vrátiť na svoje pôvodné miesto.
Ja mu rozumiem, viem, že sa obáva budúcnosti., ale ja mám pocit, že doba je proste taká a nikzo nevie, čo zajtra, ale človek si musí rochu aj veriť- a hlavne usí veriť aj svojej rodine a partnerovi.
Ja viem, že to zvládneme a úplne verím MM, že aj pri strate zamestania niečo vymyslíme.
Podotýkam, že náš problé,m nie je v nevhodnom timingu druhého dieťaťa, už som navrhovala, že sa vrátim do práce a môžeme túto otázku otvoriť o 2-3 roky, ale MM povedal že buď teraz alebo nikdy... Teraz mám pocit, že nikmdy.
že by bol najradšej , keby som sa myšienky na druhé dieťa vzdala. Ale to nejde, proste ja fakt nechcem jedináčika, aj keby som to mala iešiť adopciou....Je mi veľmi ľúto, že nemám u MM podporu a citím sa veĽmi zranená...

@rebecca2006 je náhoda že jsem na tohle narazila. U nás to bylo úplně to samí! manžel když jsme čekali první miminko, tak řikal taky že teda druhé do dvou let a třetí pak dýl až nám první povyrostou a že se těší a blábláblá a pak když se malý narodil, tak řek že to zkusíme za rok aby děti měli mezi sebou opravdu jen ty dva roky a nakonec přišla jedna výmluva za druhou! počkáme ještě půl roku, pak se to odložilo o rok, tak jsem furt mlela o druhým mimču, furt se ho ptala co se mu najednou nelíbí, jakej má problém! též na tom nejsme finančně špatně -bydlíme v RD u jeho mámy -část tu vlastní po tátovi, tak tu máme byt, hypotéku nemáme, kdyby jeho máma řekla abychom se odtěhovali -což by neudělala, protože miluje malýho 😉 , tak mám zase z mojí strany domek po mých prarodičích, prostě o bydlení máme tu nejmenší starost! manžel si teda finančně pohoršil v práci, to je pravda, ale i tak taky nemusíme přepočítávat každou korunu.. Ale prostě řek ne! nejdřív za pět let, protože jeho máma řekla že je to tak nejlepší, pak řek že si chce užívat synka jenom jako jeho, pak se taky bál aby ho nevyhodili z práce, pak řel že by neměl určitě peníze na modelaření a už nevim kde co všechno si navymýšlel! a vždycky když chctěl abych o tom už byla zticha, tak řek že teda na konci léta se na to vrhneme abych si ještě užila koupaliště a nevim co všechno a pak když jsem prohodila že se na to těšim, tak hned začal zase remcat že o tom se mnou chtěl mluvit, že prostě nechce a zase omílal ty svoje výmluvy a vždycky se našla ňáká nová.. v našem vztahu to bylo teda docela zásadní! protože jsem z toho byla normálně smutná, nechápala jsem to a náš sexuální život se totálně změnil, že teda dvakrát do měsíce mohl být rád! ALE POZOR! nepoužívali jsme žádnou antikoncepci.. nikdy.. ale on si manžel vždycky moc dobře ohlídal aby "neustřelil"! a tak to dopadlo tak, že 13. února, řek jestli se nepojedeme vycákat do aquaparku, tak jsem odvětila že teda proč ne, ale že čekám měsíčky, takže pak.. řek že teda jo a že se těší -jenže do minuty se vrátil s tím že si je ale jistý že jeho sestra -se kterou máme měsíčky úplně stejně- už říkala že je má, tak jsem tomu nevěnovala pozornost.. ale pak mi to začlo vrtat hlavou že teda jestli ona má, tak už bych měla taky, tak jsem se jí šla zeptat kdy je jako čekáme -hlavně nenápadně, takže pod záminkou že pojedeme na koupák a ona vytřeštila oči že už má po nich! odpoledne jela na výlet a přivezla mi pro jisotu test, tak jsem ho vyzkoušela a byl pozitivní... Jak se na to tvářil manžel snad ani řikat nebudu -to bylo hrozný.. nenadával, ale skoro vůbec se nebavil, furt kouřil jednu cigaretu za druhou, byl bílej jako ta stěna, no nebylo mi dobře... jenže pak přišlo překvapení v podobě krvácení a od té doby je jako vyměněj -doma dělá všechno sám!! úplně a strašně se teď bojí abychom o to miminko nepřišli! takže se vše obrátilo k lepšímu! i mě doprovází na gynekologii..
Ale přesně vím jak se tady všichni cítí když chtějí, mají slíbeno a manža se pak na to vybodne! jenom výmluvy a výmluvy!! nejhorší je, že když nechce jeden, tak se s tím nepohne!
Například moje kamarádka má opačný problém! měla příšerný porod -měla nástřih a stejně ji její malá ještě netrhla jinde a šití bylo asi taky na nic, protože si měsíc nemohla sednout a taky se od té doby bojí víst sexuální život, protože jí to prostě bolí a její manžel je na ni naštvanej že nechce druhý dítě! a vždycky když mu dítě odmítne, tak ji vyhodí i s jejich tříletou dcerkou na ulici, tak vždycky chvilku bydlí u svojí mámy než on vychladne a přijede za nima s prosíkem -spíš se jí divím že mu vždycky odpustí a padne mu kolem krku ikdyž ví že se to prostě bude opakovat...

@bettyx blahoželám k mimi 🙂 je to presne tak, ako píšeš. je veľmi smutné, ak sa dvaja nezhdnú v tak zásadnej otázke ako počet detí. To je podľa mňa vždy zdroj veľkého napätia a konfliktov, a veľmi to nilčí vzťah. Ja som teda fakt premýšľala, či vbec chcem ešte s MM žiť.... Neviem, mám z topho teraz zmätok, som si totiž istá, že ak by sa pritrafilo že by sa tešil a bol by super tatík. Veďa stačí keď ho vidím s malým, niekedy normálne žiarlim......
U nás to asi len tak nepôjde, my totiž používame kondóm, asi sa len tak nepošmykneme.
Uvidím, treba vyčkať na priaznivejšiu dobu a pritlačiť na pílu.... Aj keď, predstavovala som si to teda úúúúplne inak. A som sklamaná....

@rebecca2006 nedivím se! přesně to vím -.byla jsem příšerně nešťastná z toh co se vlastně stalo, proč už děti nechce.. i mě to dohánělo k slzám! prostě jsem se na to strašně těšila, pomalu odpočítavala týdny a nakonec by z toho nebylo nic? byla to strašná úzkost a furt jsme se právě o tom hádali... já na to téma mlela snad obden! a nebylo to k ničemu -pak až se na mou stranu přiklonila příroda...
Nevím co bych ti poradila! 😒 ...

@bettyx poradiť sa sni nedá, len asi držať palce, a občas padne dobre aj pocit, že ie je jediný, kto také niečo rieši, potom sa to trápenie akoby rozdelilo 🙂

@rebecca2006 to je jasný.. taky jsem byla ráda že jsem na tyhle diskuse narazila -je jich tu víc, ale už nevím s jakým názvem -jedna je snad jedináček stačí, nebo jak.... taky jsem byla ráda že nejsem jediná -mě se to teď podařilo opravdickou náhodou a strašně si toho vážím a jsem za to příšerně vděčná! Přeju ti aby se tvůj manžel nakonec změnil názor a brzo jste oslavili krabičkou nových dudlíčků 😉

@rebecca2006
@bettyx som si vas teraz docitala, lebo som tiez isla hladat nejaku diskusiu s touto tematikou- lebo u nas riesim to iste ☹ uplne vas chapem a drzim palce aby sa u vas Bettyx vsetko poriesilo a mali ste krasne zdrave mimi a rebecca2006- to uz len tak asi ako u nas - tiez drzat palce, ale nic nie je zarucene☹
U nas to je velmi podobne..Ja som vzdy chcela 3 deticky..tak ze 2 mozno s 2rocnym rozdielom a potom neskor tak po 5 rokoch tretie..no kedze sme s MM tiez isli na deticky trosku neskor, tak sme sa zhodli na 2 detickach..chodili sme spolu 6 rokov, kym sme sa vzali a to sme ozaj spolu cely ten cas zili..na prve som ho musela jemne presvedcit, ale to len tym, ze uz je cas, on velmi chcel, ale ze este trosku neskor..nakoniec ze fajn a velmi sme sa tesili a cely cas sme sa rozpravali, ze teda budu deticky dve, ale ze nakoniec radsej z vacsim rozdielom, tak 5 rockov..nech si uzijeme kazde z nich a nech kazde z nich ma aj rodicov tak trosku viac pre seba...nas drobec sa narodil minuly rok a ma teraz 14 mesiacov...ale moj MM zmenil nazor uz asi mesiac po jeho narodeni..zaprisahal sa, ze druhe uz nikdy...nas maly mal tazky zaciatok, plackaval preve tri mesiace vela, klasika koliky atak, ale potom sa to zlepsilo a je to uzasne kludne dieta...spinka celu noc asi od 5 mesiacov, usmieva sa na kazdeho, je taky pohodlnejsi typ, proste ziadne stresy, doteraz nebol chory, nemal alergie na nic, vsetko zje..rastie, pribera..no proste ziadne problemy...ale nas tatko je proste citlivy neskutocne na vsetko, ked bol drobec maly a len zaplakal, tak on uz precitlively, ze co mu je, ze to je hrozne ze nevie nic povedat a mam s nim nieco robit, ze on je nestastny ako mu nevieme pomoct a ktovie co mu je a proste maly len reval lebo deti placu a mozno mu bolo teplo alebo chcel mamu, ale mojho mm ta bezmocnost ubijala..teraz je uz lepsie, ale on sa uz nemoze dockat kedy bude maly rozpravat a povie mu co ho boli a co chce...no a vlastne uz viac ako rok mi pri kazdej mensej nervoznejsej situacii povie, ze ci ja si stale myslim, ze druhe dieta, ze to uz nikdy..ze on si uz takymito stresmi nechce nikdy prejst a co ak by este to druhe bolo nepokojne co by po nociach vstavat trebalo a mozno chore alebo co...a plus, ze nas maly potom pojde bokom, lebo sa budeme musiet venovat novorodencovi..ale najviac riesi to, ze nam nema kto pomoct...my byvame na vidieku, ja mam rodicov asi 200 km dalej, obaja pracuju..a on ma tu len otca, co nam ale velmi nepomoze..ratame, ze mozno ked bude drobec vacsi tak hadam sa uz s nim pohra, ale zatial nic..takze sme na dieta sami..ja to neberiem ako tragediu, mame to doma celkom fajn zariadene, obaja sme vlastne doma...financne to tiez nie je zle...ale moj mm stale hovori, ze ked moja mama da vypoved a bude sa nam starat chlapca ked my budeme mat druhe, ze nam bude teda pomahat a budeme ho moct odniest na prazdniny hocikedy, pripadne dojde sem ona kedykolvek ked budeme mat perno a ze bude spolah na starych rodicov a ostatnu rodinu, tak mozeme uvazovat o druhom..ale inak on tie stresy nechce ani pre nas ani pre nasho syna...ked som sa ho spytala, ze co ak by sa nam nahodou pritrafilo, tak povedal, ze potom je to jasne, ze si to nenechame..to som uz revala jak sprosta, ze ci je normalny..ja som mala za sebou jeden potrat predtym ako sa nam nas syncek narodil a viem ake je to tazke pre mnohe zeny pocat dietatko a on toto dokazal vypustit z ust..tak ked videl, ze toto riesim, povedal mi, ze to teda vyriesi on, aby sa to nestalo a pojde na vazektomiu...ze on uz ziadne deti viac nechce, tak nema co riesit a aspon budeme vediet, ze sa nam nic nevysmykne...( my tiez ale poctivo s kondomom stale)....takze ja som tiez velmi nestastna z toho, odlozila som si vsetky detske vecicky, stale na mna pozera, ze preco to nepredam, ze naco mi to bude, tak som mu uz povedala, ze nikdy neviem, ze co ak sa rozideme a ja este budem mat druhe babo s niekym inym...to len tak podpichujem, ale najhorsie je to, ze nam je uplne super, mame sa radi, nas chlapcek je uzasny, milujeme ho totalne, nemame nastasie ziadne vazne problemy, ani zdravotne ani financne...proste mali by sme sa tesit zo zivota a nam v ceste stoji tento strasny pocit, ze sa nevieme v tomto zhodnut..ja si vravim stale, ze mozem byt rada, ze mam super muza a uzasne dieta a ze ci mi to za to stoji silou mocou chciet dalsie..ze sa mam s tym zmierit...ale tiez potom je u mna taka nadej, ze ved chcem aj ja druhe neskor, ze hadam o tie 4 rocky sa to este zmeni..len ked moj mm taky tvrdohlavy, ze ja sa obavam, ze sa to nezmeni...a na zaver - on je jedinacik..a tvrdi, ze jemu nikdy surodenec nechybal a on vidi vacsinou na kamaratoch to, ze surodenci su len na obtiaz, hadaju sa o majetky teraz, podkopavaju nohy, zavidia si.....ze to, ze sa v detstve spolu hrali je nanic, ze hrat sa moze aj s kamaratmi....takze to je hrozneeeeeee🙂

@m.i.r.i je to strašně těžký! strašně! u nás je to prakticky stejný! moje máma pracuje a bude ještě 14let -a není rodinný typ -o mě a bráchu a staral táta, táta už byl v důchodu, uměl to s dětmi a malej ho miloval, ale prostě mi umřel, tchýně taky pracuje a ještě devět let bude a tchána jsem nepoznala -taky už umřel.. takže nám taky nemá kdo pomoct.. menžel nejdříc pracoval na směny krátký-dlouhý týden! to bylo fajn! hlavně jsem věděla že pak musim jít pracovat taky na stejný systém, ale jaksi pak mu to změnili a pracuje od pondělí do pátku od šesti do dvou, snížili mu plat o 6tisíc a mě mateřskou o 3800, ale stále zvládáme.. ale hlídání je prostě špatný když čekáme druhý miminko, protože zase nemám hlídání když potřebuju jet k doktorovi, nebo až budu chodit dvakrát týdně do porodnice do poradny, tak to teprve nevim co budu dělat! fakt netuším.. bude to strašně těžký a stresující, ale už jsem se domluvila s jednou kamarádkou které bude mateřská sice končit, ale je ochotná mi malýho pohlídat, ale chce zase peníze!
Budu Vám držet poc palce aby se manžel umoudřil a to druhé miminko chtěl.. dokážu se vcítit do toho co prožíváte, páč já byla příšerně nešťastná -dohánělo mě to k slzám, a nenadělala jsem nic -jen jsme se kvůli tomu chytli... pak teda se štěstí obrátilo ke mě a čekáme druhé miminko, ale je jasné že je též poslední... ale alespoň budou dvě..

m.i.r.i.,
ono sa to podla mna poriesi samo... my sme napr. toto nikdy neriesili - mala sa narodila - bola velmi narocne dieta, to co ty popisujes - o tom som mohla len snivat - malinka nam prespala noc az pred par mesiacmi... tiez tu nemame rodicov - ked sme chceli ist von tak nam vypomahala nasa pani upratovacka, ktoru si malinka oblubila...
my teraz cakame druhe a neriesime opaet ... ja som tu temu vobec neotvarala, sama si neviem predstavit mat druhe dieta v malej prvych 2-och rokoch - ona nas uplne vysavala svojou energiou 🙂 muz sa tiez velakrat citil bezmocny, ja detto... potom zacala rozpravat, hrat sa, je velmi spolocenska, miluje deti, zacala chodit bez problemov do skolky... vlastne to nejak samo prislo, ze jej by dobre spravil surodenec a my si tiez uz vieme predstavit zvladat pri nej dalsie dietatko...
aj tak som v podstate s muzovym vedomim vysadila antikoncepciu zo zdravotnych dovodov - jeho som len informovala ze ak nechce este dalsie dieta, ma si davat pozor, lebo ja si nedavam - o mesiac nato sme uz mali 2 ciarocky na teste 🙂 a teraz sa tesime na dalsie babo...

miri, niekedy pomoze nechat to na cas ( ak ho mas...) - muzi si na veci dlhsie zvykaju, mnohokrat oni sami casom pridu nato ze sa mylili - len nesmu mat pocit ze ich do niecoho niekto dotlacil . Tes sa z malinkeho, ved je este take male dietatko, vobec este nepotrebujes dalsie... co bude o rok, dva - to nevie nik, ries to potom ( mozno tvoj muz prave to potrebuje, zbavit sa nejakeho pocitu ze je pod tlakom rozhodnutia...)

@m.i.r.i vitaj 🙂 super, že si sa pridala. Máš to holka holt ťažké. Ono u nás aspoň som si istá, že bz ma MM na žiadte UPT nikdz neposlal, ja dokonca viem, že bz sa veľmi tešil, možno nie hneď, ale po nejakom časeisto.
fakt je, ako Ti už napísali holky, že uvidíš, ak nie ste v časovom strese napr. kvoli veku- to my sme- tak si myslím, ež časom to vyriešite. Dosť zlé je, že Tvoj manžel je sám jedináčik a že muá totot postavenie v živote vyhovuje- aj keď napr. MM je y dvoch detí, ale nemal s bratom, a doteraz nemá, bohvieaký vzťah takže ja tiež moc neodargumentuje tým, že Maťkovi bude lepšie s bračekom.....
Vieš, pokiaľ máte inak dobrý vzťah a aj tie vonkajšie okolnosti sú také nepriaznivé, nemá vá,m kto pomocť atď atď, tak na pílu moc netlač. Len by som manželas jednoznačne prehovorila, nech nerobí definitívne riešenia, typu vazektomia- aj on je predsa mladý a môže zmeniť názor....Podľa mňa vazektomia je pre 5O nikov, ktorí sú si istí že nikdy za žiadnych okolností dieťa nechcú. Radšej si yvoľte inú spoľahlivú formu ATK. A po nejakom čase uvidíš, či nebude "nalomiteľný". Deti rastú a sú stále iné, zatiaľ má ešte stále doma bábo, ale o pár rokov to už vňbude veľký chlapec, samostatný, už vás nebude až tak potrebovať, ani sa nebude chcieť toľko mojkať, a potom možno aj tvoj M zatúži znova po bábatku. Ja by som na tvojo mieste ale na svojom postoji, že chceš dve deti trvala- neopakovať každý deň a netlačiť na pílu, ale na druhej strane, nech M vie, na čom je, nmanželstvo je pradsa o kompromisoch.....
A enchcem bzť sviňa, ale keď ti odmietne druh= dieťa, tak predsa Ti odmietol dať niečo veľmi veľmi veľmi dôležité.....
A také niečo môže vzťah pokaziť, s tým musí počítať....Inak mne tí dnešní chlapi prídu strašne sebeckí, ich komfort je vo svete najdôležitejsí, to čo sú za drístz/ myslím mojho/, že nemáme na to, abz sme mali druhé dieťa?????? Vśak nie sme žiadne socky, máme obaja VŠ vzdelanie, maáme kde bývať, sme zdraví, aj keď už nie najmladší 😀
Ale mne to príde, že hlavne nech mužíček má pokoj, že jo? Hlavne ne ch neho kňnikto v noci nebudí, lebo nevládze ráno vsať, hlavne nech sa nemusí straostiť, keď je dieťa choré.... Fuj, mne to príde na grc, nepoviem, kebz sme tu riešili, že chceme 5 detí.... Ale bavíme sa o dvoch, preboha..... A to ja som si vždz vravela, že chcem ešte jedno adoptovať, lebo si mzslím že mám dosť veľké srdce. Držím palce všetkým. 🙂

@bettyx no veru, ked su aj babky stale pracujuce, tak je to o to tazsie..ze este 14 rokov do dochodku 😲 no to mas veru dost..moja mamina ma 6 rokov do dochodku, tak o nieco lepsie..ale aj tak, to bude mat moj maly vtedy 7 rokov..ved uz bude v skole..to mi pomoze babka len ak v lete na prazdniny, ked ho nebude kam 2 mesiace dat...tak aspon na par tyzdnov moze ist k babke..to si teraz tak namyslam..a moja mama je sice rodinny typ, nam sa obaja s tatinom velmi venovali a myslim, ze nas velmi dobre vychovali...ja nemam ziadne problemy..len ja u nich skor pocuvam take, ze oni si svoje deti vychovali, ze my mame svoje...radi obcas pomozu, ale oni uz maju vek a su unaveni a pracuju, tak dovolenku si chcu uzit pri mori,alebo si proste oddychnut...byvaju 200 km od nas, co je tak do 3 hodin cesty a to nie je zas tak hrozne daleko, ale pridu k nam raz za 3-4 mesiace ☹ ze to uz im je dlho ..a ked pridu, tak dojdu v sobotu naobed a v nedelu naobed uz odchadzaju..lebo sa v sobotu potrebovali vyspat a v nedelu chcu byt skor doma, lebo v pondelok predsa do prace a to maju byt oddychnuti..tak hlavne, ze maleho videli a vystiskali..a to mi je tak luto, lebo mne je tazko im povedat, ze sa maju viac starat, lebo ano, je to moje dieta a ja zijem od nich dalej a chapem ze pracuju...a ze su starsi..to by mi potom pripadalo necitlive, ale ked vidim kamaratky, co im aj pracujuce maminky celu dovolenku stravia s vnucatkami, vsetko len pre ne..cestuje babka z vychodneho slovenska aj do Prahy za dcerou a vnuckou vzdy ked moze vziat volno, tak mi je to strasne luto..a to moj mm nevie vobec stravit, proste ma pocit, ze sa stari rodicia velmi malo angazuju a ze sa to ani nezmeni a potom je to na nas vsetko...a ako ty pises, presne tie pocity mam aj ja, ze mat teraz druhe, tak aj k lekarke a do poradne tahat aj to prve, jedno chore-druhe chore..dvojnasobne starosti..a u chlapov je to o to horsie ☹ jooj..velmi ti drzim palce, nebudete to mat lahke, ale urcite to zvladnete tak ako vsetci pred vami...len to bude vyzadovat riadne nervy, aby to nepoznacilo velmi vztah..

@dai
@rebecca2006 ste zlate...ved ja to s nim ani neriesim uz..riesim to sama so sebou, stale len s pocitom, ze ste zo par rockov je cas a hadam sa presvedci...to len on stale vytahuje a to ma rani..lebo stacia hlupe okamihy, trebars prave vcera maly sa zobudil so strasnym placom asi o 9;30 vecer, to sa mu obcas stane, ale velmi zriedka, ze sa zobudi na nejaky zly snicek alebo ho zabolia zubky..a to ho treba len zo 5 minut ponosit a prebrat , vacsinou je spoteny totalne ale potom sa ukludni a ide spinkat..a moj mm ako sme maleho tisili, tak uz zas, ze toto on urcite dobrovolne druhy krat nepodstupi..ze mame zatial len 5 zubov, este nas 15 caka a ze ci on si ma dat na krk dalsich 20 u druheho dietata.. a to vam vravim, ze nas maly je inak anjelik dieta...tak ja mam aj strach, ze aj keby som ho raz dostala na druhe a bude to nejake komplikovanejsie stvorenie, ako u teba dai trebars, nejake energicke babatko, tak on mi to bude stale vykrikovat, ze vidis, mas co si chcela, mame len stresy..a celu rodinu to ovplyvni...no a on to takto vytahuje stale...vzdy ked je mensi problem s malym, staci ze trucuje alebo place kvoli niecomu a uz moj mm, ze na druhe zabudni, toto ja v zivote uz nechcem zazit...ono viete..maspravdu rebecca, ze muzi su teraz strasne sebecki, ale ja poznam tiez vela takych, co nechapem, ale chcu mat aj 3 deti, dokonca zene sami navrhuju, ze majme dalsie..a deti im vyrevuvaju, spinkaju s nimi v posteli, su chorucke a ktovie co a proste chcu dalsie a im to nevadi...ja to nechapem..moj mm je uzasny otec..on od malicka sa o maleho maximalne stara, prebaluje, kocikuje, dokonca na kazdu poradnu ide s nami, lebo ved nech jeden oblieka a vyzlieka maleho druhy zatial moze riesit doktrorku nosit tasku a tak..to az prehnene niekedy...sali sa s nim, vsetko...tak neviem ci ti druhi ockovia tym, ze su cely den v praci a deti vidia cez vikend, tak nemaju ten pocit, ze je s nimi tolko roboty..mam kamosku co manzel aj v noci radsej spi v inej izbe, lebo sa musi vyspat do prace...tak on je cely den v praci, v noci spi inde...ale chce 3-4 deti...tak ja neviem co je lepsie ☹

a ta vazektomia, veru- zatial o tom len hovori, ale verim aj ja, ze to este tak skoro nespravi..zas viete, chlapi a nemocnice, operacie a doktori 😉 ja uz som ale total ticho, keby to on ale stale nevytahoval, tak by som si cakala tie 4 rocky v mojej malinkej dusicke s nadejou..a presne, ze na neho netlacim...

a rebecca, sak tie kecy su hrozne niekedy 🙂 aj my mame dobre vzdelanie, dobre podmienky na zivot, netrapia nas choroby, sme zabezpeceni...ale boze, uz 2 dieta by bol problem, lebo nam nik nepomoze a ake stresy s 20 zubami este 🙂 ach joooj

@m.i.r.i ad babky, u nas to mame podobne. Ja som z KE, MM z NZ a bývame v Senci 🙂 Naši ešte pracujú, teda, mamina je ofic dôchodkyňa, ale ešte robí- možno že budúci rok už nebude, uvidím. Ae ona je presne ten tzp, že pre vnúča všetko.... Na druhej strane, svokra na dôchodku, Senec od Zákov hodinu cestz vlakom- priamákom, a ona bola babysittovať 2x!!!!!, a to sa večer hrabala domov, spala u nás raz. Ja to nechápem, baby. Viete, ja nie som tzp, čo zeužíva pomoc, ale Maťko bol náročné dieťa, ja som tak do roka a pol padala na hubu, v noci som vstávala aj 30x, potom sa to zlepšilo, ae zasa začal byť chorý. Svokra nedojde ani vtedy. Proste, ich záujem začína a končí pri tom, že dojdu v sobotu poobede, vezmú malého von, potom sa vrátia, svokra povie" aký je zlatý, ešte sa na neho sťažujte" a odveyú sa domov. Keď niekedz musí vlakom, boooože to e rečí....
katastrofa, ale aspoň som na to prišla skoro a už vôbec s ich pomocou nepočítam.
Minule sme sa akurát trochu pochytili, lebo svokra- že na východ idete na 3 týždne, a ku nám tak na víkend. Tak jej hovorím: babi, to by moji rodičia hneď menili, keby sme k nim prišli len na víkend a oni bz mohli kedykoľvek za hodinu cesty vidieť vnúčika, moja mama by aj viackrát čo len po práci došla" . tak sa zahanbila....
... ale fakt je, že mne to, že môj manžel strečkuje s druhým dieťaťom veľmi ničí vzťah k nemu, niekedy má pocit, že ho až nenávidím, keď začne vyťahovať tie argumanty, že na to nemáme a bla bla bla.
Niekedy mám normálne pocit, že zbaliť kufre....
Mne pri tom nejde ani tak o tie dve deti, ako o to, že preboha, veď on nám ako rodine vôbec neverí, že to zvládneme.....