Čo vyžaduje žena od svojho gynekológa/pôrodníka?

Tak v prvom rade vysoku odbornost, ale spojenu aj s ludskostou. Vela lekarov jedna s pacientmi, len ako s bezduchymi diagnozami 😠 😠 😠

predstava gynekologyčky je to aby roprávala zrozumiteľne prípadne sa sama opýtala na tažkosti a po vyšetrení mi povedala výsledok ludsky nie s lekárskymi termínmy a hlavne aby bola diskrétna,držím ti palce na dobré pacientky a aby si mala radosť zo svojem práce 😉

no podla mna by mala byt gynekologicka citliva k pacientkam pri vysetreni,co som mala dve tak obe boli necitlive,vzdy surovo "narvali"do vnutra tie zeleza a dost bolestivo vysetrovali aj palpacne.
Drzim palce,nech ti vyjde tvoj sen byt gynekologickou-porodnickou/bol to aj moj sen

Ahojky,
tak já musím souhlasit s holkama 🙂

Moje Dr. nemá ani jednu z těch vlastností co bych ráda 😅
Já bych teda od své Dr. chtěla, aby měla vybavenou ordinaci UTZ (je to pro mě důležité, když jsem těhotná a co vím tak hodně Dr. nabízí i snažilkám UTZ ke zjištění kdy byla ovu apod. 🙂) aby byla milá a vysvětlila mi věci, kterým nemůžu jako laik rozumnět a samozřejmě šetrná a neřekla mi v 6tt že stejně potratim - mimochodem potrat se nekonal 😉

To je asi všechno, je toho moc co chci? 😀 A kde budeš ordinovat, že bych konečně změnila Dr.? 😀 🙂

Mne moja doktorka po porode prvej dcery povedala,ze to co ste porodili?/vanes mala 2680g/a po steroch,ktore mi vysli na 2 povedala ze mam rakovinu.No a to mi stacilo,vzala som kartu a sla inde.Ta lekarka bola uzasnauplny opak tej prvejvdaka nej mam leusku 😉 Takze aj k takym chulostivym veciam by mala lekarka pristupovat opatrne,ono to dokaze dost ranit-zla sprava

teda nevzala kartuona mi ju odmietla dat,lekarka si zalozila novu svoju a urobila aj vsetky vysetrenia nanovo.a vsetky boli uplne v poriadku

Ahoj, já mám fajn doktora, a co na něm oceňuju, je
- když na preventivní prohlídce viděl, že jsem nervózní, začal mi všechno vysvětlovat, popsal, co dělá, jak mám velkou dělohu atd. (normálně to nedělá, ale jednou jsem si tak nějak o to řekla)
- má ultrazvuk
- nebrání se alternativním podpůrným léčbám typu příroda, bylinky
- má moc milou sestru (docela důležité)

Ahoj!
V podstate súhlasím s tým, čo napísali dievčatá:
Byť milá a otvorená a trpezlivá, hovoriť s nimi ako s partnerom, a hlavne pravdu, napozerať na pacienta "zvrchu".... Urobiť si na každú pacientku dostatok času, byť ochotná pristúpiť na kompromis, byť naklonená aj alternantívnym formám, ako píše listicka20 a mať naozaj dobrú sestričku 😉 . A hlavne - nazaspať na vavrínoch - aby pacientky nevedeli viac, ako Ty.... ( brať tie ženy, ako svoje príbuzné - ako raz povedal jeden veľmi fajn a šikovný kolega - Každý je niečí - brat, sestra, mama, otec.....) Tak Ti držím palce!!!!

Já bych k té trpělivosti a ochotě a dostatku času ještě po svých zkušenostech s medicínským(3) a porodem s porodní asistentkou(2),ještě připsala:snažit se vyhnout rutině,nedávat nějaký lék jen proto,že u nás je to tak zvykem.Při všech medicínských porodech(vedených lékařem) mi VŽDY dali klistýr(já po něm měla vždy křeče,ale vyšla ze mě zase jen ta voda),VŽDY absolutní zákaz jídla a pití(!co kdyby jste musela na císaře?!),VŽDY holili(co kdyby bylo potřeba šít),VŽDY oxitocin na podporu stahů("otvíráte se moc pomalu,tak to píchnem...").Kamarádka je taky lékařka(patologie,onkologie),a ta mi řekla : každý lék 90% lidí pomůže,9% nepomůže ani neublíží a 1% vysloveně škodí.No,na mě působí tak,že jsem měla stahy bolestivý k nesnesení(a prej mám hodně posunutej práh bolesti,hodně vydržím),ale otvírat jsem se naopak přestala.Propíchnutí plodové vody VŽDY.Nástřih AUTOMATICKY("co kdyby jste nám praskla?")Cejtíte,jak to zní?
Při alternativních porodech jsem mohla jíst i pít,byli milí,soucitní,trpěliví,na holení se ani neptali("my to běžně neděláme,jen když maminka chce"),klistýr to samý.Bez léků.Obě děti s PA jsem rodila doslova s úsměvem,bez větších bolestí(zní až neuvěřitelně,že? 😉 ).Ta poslední ze mně doslova vypadla,aniž bych stihla zatlačit. 😀 Nástřih nedělali-proč taky?Upozorňuju,nemáme malý děti-všechny přez 4 kg,ale s PA jsme to zvládli tak,že ani šití nebylo třeba(ani u jedné).Prostě stačilo jen neuspěchat porod,aby pan doktor stihnul odpolední kafíčko,a nechat miminko dorotovat...
Tak,prosím,zkuste odolat pokušení strkat lidi do jednoho pytle a dát i na jejich názor,zvlášť v případě multipar.Tak,jak se o to snažíte teď. 🙂
Je to od Vás skvělé,že jste chtěla znát názor pacientek a maminek.Velice to oceňujeme,věřte.Ať Vám Bůh žehná ve Vaší práci i životě.Děkuju moc!!

chcem_byt_dobra- držím silno palčeky, nech Ti vyjde úspešné ukončenie štúdia a aj Tvoj vytúžený odbor..hlavne nikdy nezabudni na nadšenie, ktoré Ťa k tomu odboru priviedlo, že ho chceš robiť a chceš ho robiť dobre..no a prajem Ti v reálnej medicíne veľa šťastia a aj trpezlivosti..ostaň pokorná, veľmi to pomôže Tebe, aj pacientkám..🙂

som tiež lekárka, gynekológia/pôrodníctvo bol odbor, ktorý sa aj mne veľmi páčil, hoci nakoniec ho nerobím..hoci si niekedy vravím, či sa nerekvalifikovať.. 😉

ja osobne ženu gynekologičku vítam, dôležité je hlavne citlivé akékoľvek vnútorné vyšetrovanie a vysvetľovať o čo ide zrozumiteľnou rečou, pomáha aj obyčajný výklad cudzieho slova, či názvu diagnózy, čo to pre pacientku znamená..a treba, aby žena videla, že pre ňu robíš všetko, čo je v Tvojich silách..a určite sa chci naučiť robiť dobre ultrazvuk a ak budeš už mať ambulanciu, tak si ho určite kúp..veľmi to pomôže..

k alternatívnym postupom..určite si pacientku vypočuj, čo by si priala, povedz aj svoj názor, ale nechaj jej dosť slobody na to, aby sa sama vyjadrila a rozhodla..nevyberaj za ňu nasilu spôsob, akým sa bude liečiť, Ty môžeš len odporučiť a vysvetliť, prečo si myslíš, že toto je dobré..ale ak bude chcieť použiť alternatívu, ktorá ju neohrozí, ani jej bábätko, nechaj ju..ja viem, ony nebudú veľakrát chápať, ale to už bude o Tvojej šikovnosti vysvetliť a presvedčiť..a sú aj spôsoby, kedy žena môže prebrať zodpovednosť na seba, ak nesúhlasí s Tebou navrhovaným postupom..a veľa čítaj, aby si sa vedela k rôznym otázkam dobre vyjadriť, aby si bola v obraze..tak veľa šťastia..🙂

a ešte niečo..nikdy si nepovedz, že už som všetko videla a nič ma neprekvapí..ver, že aj po veľa veľa rokoch praxe prichádzajú prekvapenia a vidíš niečo, o čom si len čítala úplne po prvýkrát niekde ešte na fakulte..človek je tvor zložitý, nevyspytateľný a chorôb je veľa a nemusia mať všetci rovnaký priebeh, či choroby, alebo pôrodu.. 😉

jásem spokojena se svým gynekologem..
ocenuji u něj toto:- má milou a hodnou sestřičku
- když sem otěhotněla tak se z toho radoval taky
- vadilo by mi kdyby byl jak se říká studený jak psí čumák(takového mám obvodáka)
- má UTZ
-všechno srozumitelně vysvětlí
- při vyšetření postupuje jemně
.....

moje poziadavky na gynekologa boli hlavne
- jemne vysetrovanie (predchadzajuca gynekologicka a taktiez v porodnici ma niektori vysetrovali tak surovo, ze mi az slzy sli do oci),
- ludsky pristup, USMEV na perach,
- ochota a cas sa mi venovat, vysvetlit vsetko,
- baby tu spominali aj sestricka robi vela,
- dobre vybavenie ambulancie.

Nasla som takeho. Je mily, ochotny, ustretovy, vsetko mi vysvetli, ma ludsky pristup a vysetruje velmi jemne.

Drzim ti palce, aby aj teba mali pacientky rady. 😉

lienocka a v akom odbore robis?

vavka33, interne, ale nerobím v NR.. 🙂

Jaj vidisaz teraz som pozrela v pase,ze tu mas NR 😉

Veľmi oceňujem Tvoju snahu zistiť čo ženy od svojich lekárov očakávajú. Ja za seba môžem povedať, že v prvom rade komunikatívnosť. Ako tu už nikto písal neznášam ten pocit čo mám u lekára, keď číta niečo v papieroch a Ty čumíš a nevieš, čo si máš myslieť a ani čo čakať... A môj najhorší zážitok bol asi pri treťom pôrode, keď lekár so mnou doslovne "komunikoval" slovami: Sestrička povedzte jej nech teraz netlačí!" Keby som nemala priviazané nohy tak ho hádam aj kopnem - podotýkam pôrod super rýchly - v podstate by to boli sestričky zvládli aj bez neho! Dnes už dotyčný pán doktor v nemocnici nerobí - nebola som totiž jediná s takýmto super zážitkom. Stále tvrdím, tak ako moja babka hovorievala LEKÁR, FARÁR a UČITEĽ nie sú povolania, ale poslania a preto by ich mali robiť ľudia, ktorí sú ľudskí

eena 😀 to k tej priamej reci "..."

eena suhlasim,ja svoju robotu beriem ako poslanie a zboznujem ju a neberiem ako povolanie.som ucitelka

Chcem_byt_dobra: Také držím palce k úspěšnému dokončení studia a musím říct, že sis vybrala nelehký obor. Zejména od porodníka totiž různé ženy vyžadují různé věci a je podle mě dost těžké trefit se a vyhovět jim 🙂
Oběcně bych řekla, jak už psaly holky výše, že snad každý očekává
- vlídné, citlivé a profesionální jednání
- příjemnou sestřičku (nepřijemná byla mým prvním impulzem, proč jsem v těhu doktora změnila)
- příjemné zázemí v ordinaci.

Já mimo jiné od porodníka očekávala ještě to, že k těhotenství nebude přistupovat jako k nemoci a pokud se nic skutečně nebude dít, nebude strašit, ale naopak uklidňovat. U mé lékařky mě iritovalo to, že vždy řekla: "Vše je v pořádku, ale mohlo by se stát to a to, musím vás ještě poslat na to a to vyšetření pro jistotu, jediná věc, jak můžeme poznat, že se má miminko dobře, je UTZ a monitor". Byla jinak také velmi mladá, milá, příjemná a profesionální, takže věřím, že třeba jiné maminky by tento přístup ocenily a uklidňoval je. Já jsem věděla, že mé těhotenství probíhá normálně, že se cítím stále dobře a že miminko je v pořádku a to co kdyby mi naopak vadilo. Když jsem chodila k porodní asistentce, tak ta pokud bylo vše opravdu v pořádku, tak mi vždy řekla: Vše je úplně perfektní, ničeho se nebojte, kdyby se něco dělo, to poznáte a jak se máte, nic vás teda netrápí, tak to je vše v pořádku. To mě uklidňovalo, že mi věří, že věří mému tělu a instinktům, že já sama nejlíp poznám, kdyby se něco dělo a ne nějaký přístroje.

Nejlepší porodnicí se ale staneš, až sama budeš těhotná a porodíš, protože pak teprve pochopíš spoustu věcí. Já jsem tomu napojení maminky na miminko předtím nikdy nevěřila, byla jsem spíš materiálně založená a v těhu a s příchodem miminka jsem názory úplně změnila a uvědomila jsem si, že porod a těhotenství je skutečně záležitost hlavně těhotné a rodící ženy a lékař by do nich měl zasahovat až v okamžiku, kdy je to skutečně nezbytné. Do té doby by měl být hlavně psychickou oporou a povzbuzením.

Je to ale opravdu těžké, protože ne každá žena to takhle cítí a některé naopak uklidňuje, když je jejich těhotenství a následně porod čistě pod lékařským dohledem. Jedna porodní asistentka nám říkala, že právě proto velmi vítají, když si rodička přinese porodní plán, že alespoň tak poznají, jaká ona má od porodu očekávání tj. jednu irituje, že se jí tam celý porod točili dva doktoři a neměla klid, jinou naštve, že se tam doktor pouze mihnul a měla pocit, že není celou dobu pod jeho kontrolou. Možná bych si při přijímání ženy nechala vyplnit pouze krátký dotazník, na základě kterého bych si poznamenala do karty, zda ona je ten alternativní typ, který vyžaduje minimum lékařských zásahu, nebo ten typ, který naopak potřebuje lékařské vedení.

Tak přeju hodně zdaru 🙂

Líbí se mi, když mi doktor odpoví na pozdrav i podáním ruky a nabídne mi okamžitě židli. Nejednou jsem stála u doktora s břichem jak vagon a nesedla jsem si, páč mi tu židli nenabídnul!
odbornost beru jako samozřejmost, co mi chybí, je umění podat tu odbornost i ženské, která k medicíně čuchne akorát na preventivce a prdí ví, co je cervix apod.
Dále mi chybí ochota komunikovat, uklidnit, věta "chcete se na něco sama zeptat?". Prostě zájem o člověka, který je před lékařem, ne kus masa, za které dostane body a jenom hledí, aby zas co nejrychleji vypadl z ordinace 🙂 .