Mám panický strach z druhého tehu. Ste tu také?

Každý porod je jiný. Takže pokud jsi první těhotenství a porod měla nepříjemný, tak to neznamená, že to bude i u druhého porodu stejné. Je úplně možné, že druhé těhotenství bude bezproblémové a porodíš snadno a rychle, ani nebudeš vědět jak 😉
Je také hodně důležité, jak dlouho uběhlo od prvního porodu. Jestli to je teprve krátká doba a vše je ještě čerstvé, tak bych ti radila chvilku počkat, až se tvoje "duše" zahojí. Prostě za čas zapomeneš na to zlé a budeš mít jenom dobrý pocit z narození nádherného a zdravého miminka.

@zuzikkaa
@iluss
ja som si myslela, ze na to zabudnem. mala ma 2 roky a tri mesiace, tehu som si odvracala do posledneho dna, pribrala som 30 kil, porod 14 hodinovy a malu mi ozivovali, lebo anesteziolog "prepiskol" davku....apgar mala 6. takze 2 dni na intenzivke a ani mi nepovedali, co s nou je. doma som mavala take stavy, ze prerevala som tri mesiace vkuse... ach jaj. ja by som druhe chcela, ale fakt mam strach

@pingu1 probrala bych to určitě s gyndařem, možná i psychologem... I on může dost pomoct... Nicméně, vím o čem mluvíš - jsem sice po porodu jenom 4 měsíce, ale zážitky nic moc - kdybych měla rodit normálně, tak je malá jedináček, naštěstí mám slíbenýho zase císaře (malá šla akutním císařem, ozvy na nule, fofr jak sviňa, strach o malou, nervy jak drátky... fujtajxl :o( )... Jinak každý těhu i každej porod je jinej - to mi potvrdilo víc lidí :o) A u toho druhýho (prý) nemáš moc čas myslet na strasti s těhu, protože tě první potomek dostatečně zaměstnává :o)

@anetka1701 no to mas pravdu. ja som aj rozmyslala, ze si popredu vybavim cisara, ale dnes som pocuvala v radiu po ceste k mame jedneho gynekologa, co sa vyjadroval k cisarovi a k prirodzenemu porodu.... hovoril, ze cisar je sakra nebezpecny, aj ked sa to na prvy pohlad nezda. musia rezat cievy, jednotlive vrstvy brucha a nedajboh by sa tam dostala nejaka infekcia.....

@anetka1701 a vobec, moj vlastny gynekolog odhovaral vlastnu zenu od prirodzeneho porodu, lebo sa bal 😕 😕 😕

Neboj, niekde som citala, ze druhe dieta je za odmenu, mozno to je aj s tehotenstvom a porodom. Ja som si tiez povedala po porode, ze druhe dieta nikdy, ale teraz sa uz neviem dockat druheho tehotenstva a porodu. Je pravda, ze som mala tehotenstvo bezproblemove, ale rodila som o tri tyzdne skor, takze som sa pomaly otvarala a od odtecenia plodovej vody do narodenia Kristinky ubehlo 12 hod. Potom som mala mensie komplikacie, (na novo ma cistili a sili)bola som na pooperacke s dvoma transuziami. Tiez som mala take stavy, ze mi bolo do placu. Ak to babatko velmi chces, tak chod dotoho a nemysli na to co bolo, ale tes sa z maleho chrobacika co pride 🙂

@denka81 hm, tak v tvojom pripade by som asi o druhom ja osobne ani neuvazovala 😀 😀
ja som strasna fajnovka. trpim hrozne nizkym tlakom /80na50/ to je bezny den. len ked sa lepsie udriem, tak hned idem odpadnut. prach bolesti mam veeelice nizko. mna boli vsetko 😔

@pingu1 porod jsi zvládla a přežila,věř,že zvládneš i porod další 😉 Máš doma krásnou holčičku,tak pro ně to stojí,kór když to oba chcete!! Ale z vlastní zkušenosti vím,jaké to je se bát. Určitě bych se o tom pobavila s doktorem,pokud ho máš dobrého,nebo třeba psychologa

@pingu1
pre svojej dietatko urobis vsetko. Bolelo, ale prebolelo. Urcite ma to caka aj v buducnosti. My zdravotnicky mame vzdy nejake komplikacie 😉

dakujem kocky za podporu... budem sa velice modlit, aby som sa nebala

@pingu1 názor od názoru, nevím... Můj gyndař je fanouškem císařů - nebezpečnější pro maminu, lepší pro mrně... Jako přirozenej porod jasně, ale jak maj bejt komplikace, tak šup pod kudlu. Jinak jsem to řešila s hromadou lidí a je to fakt 1:1... každá operace je nebezpečná - a císař... No, je to vlastně řezání do zdravýho těla... Zase na druhou stranu máš klid, žádný kontra (při plánovanym), udělá se i dostatek předoperačních vyšetřeních, anesteziolog má čas probrat anamnézu... řikám, chce to probrat - pořádně - s doktorem, v porodce... Podrobnosti o předchozim porodu a jestli to může nastat zase - ty komplikace... No a když to bude vhodný, tak třeba císaře doporučej...

ahoj..viem ta pochopit...moje tehu bolo najhorsie obdobie v mojom zivote 😔 najprv sme sa dlho snazili, tak nam bolo povedane, ze normlane to nepojde, potom sme sli na umele, tam som si toho preskakala teda dost a nakoniec som otehotnela prirodzene, to bola taka radost, ale prvy trimester som krvacala, bola som v nemocnici, vkuse som mala do 6.mesiaca take bolesti brucha, ze som myslela, ze potratim kazdu chvilu, vnutorne som to zle znasala, stale som sa o malu bala a samozrejme nevolnosti atd, to bolo to najmenej..ja o druhom tehu ani neuvazujem vzhladom k veku, genetickym ochoreniam deti v rodine a bohvie, kedy by sa to podarila a v 35tke teda rodit nechcem 😖

Ahoj, já jsem měla strach šílený, protože o jedno dítě jsem přišla, pak komplikace, další operace...ale touha po druhém byla silnější. I druhé těhu bylo katastrofální (viz. fotoalbum), ale stejně, stejně mi za to všechno prostě Kája stála, a myslím, že až pocit, že to druhé hrozně chceš, převáží, tak jsi na to jakž takž připravená a běž do toho 🙂. Navíc až těhotná budeš, hormony to trošku napraví 🙂 a možná to budeš vidět jinak. Jsem ale za druhé dítě hrozně vděčná, je úžasné pozorovat už teď ty dvě děti spolu, a navíc se na Káji ty moje strachy a stresy snad nepodepsaly, je spokojené pohodové mimino. Tak si říkám, že i za ten strach to stojí (ale přiznám se, že když lehce zauvažuju o třetím, tak zatím mne obavy převálcují :-
)

@fiallinka klobuk dole pred tebou 😵 prajem, nech su deticky zdravucke a robia ti radost cely zivot 😵 😵 😵 😵 😵 😵

ja mozem sice pisat skor ako teoretik, pretoze ja som mala prvy porod celkom v pohode, a druhy sa sice obavam ako bude, ale stale si vravim, ze to bude urcite v poriadku. nepripustam si, zeby mohol byt hrozostrasny, pretoze sa stane len to, co si clovek pripusti.... ale to je ina tema

pre mna je tehotenstvo a samotny porod vsetko o babatku, nie o mne... pozeram sa na to tak, ze babatko pride na svet a bude s nami a je to to najkrajsie co clovek moze mat. je to nenahraditelne stvorenie a to ze sa o neho staram 9 mesiacov ked je v brusku a potom mam zvladnut porod niekolko hodin.. ze tolko casu mam obetovat zo svojho zivota pre to zive stvorenie, tak to mi za to stoji.
sama musis prist na to, rpeco chces druhe babo a co si rpe to ochotna urobit, coho si ochotna vzdat sa, co pretrpiet....
a ak tuzis po babatku, ale "blokuje" ta strach, urcite by som sla za psychologom na pokec, su to ludia studovani na to, aby vedeli usmernit tvoje myslienky, pomoct ti pozriet sa na problematiku z ineho uhla, napomoct ti ako sa posunut dalej.... to iste sice robia priatelia, ale myslim si, ze odborne zdatny psycholog ma skusenosti, prax a znalosti, ako ti pomoct sa na dany " problem" pozriet z tzv. "vtacej perspektivy"

nepises kolko mas rokov, no mozno by pomohlo, spolocne s tvojim mm, hodit danu problematiku akoby za hlavu, neriesit to, nechat tomu volny priebeh.... aby sa tvoja mysel uvolnila, posunula dalej, odreagovala od spomienok , spracovala este nespracovane zazitky a casom je dost mozne, ze sa na vsetko budes pozerat sama inak.

@sofia2008
@pingu1 baby , pridavam sa k vam. Tiez rozmyslam nad dalsim babatkom, ale moje tehotenstvo stalo fakt za prd. Sofia 2008- to co pises= moje tehotenstvo. Ten strach a vsetko okolo toho(krvacanie a bolesti).
pingu1,- Ked si nie si uplne ista, ze to babatko strasne chces, tak by som do toho nesla. Ale kazde tehotenstvo je ine, mozno bude ukazkove s lahkym porodom 😉

@fiallinka obdivujem ťa...čítala som si oba albumy a klobúk dole...ja by som tú stratu nezvládla. Máš krásne detičky - bojovníkov maličkých 😀 všetko dobré tebe aj detičkám ešte raz klobúk dole 😎

@cucu2

@katka888
ahojte, my este ani nemame poriadne poriesene byvanie. byvame u svokrovych, s ktorymi si velmi rozumieme, ale aj tak, keby druhe, tak do svojho pohodlneho domova. mam 28 rokov. nie vela, akurat na druhe... ja by som do druheho isla kludne aj v 35 ke 😉

@pingu1 daj tomu cas.Nieje umenie sa nechat ,,nabuchat,, a cakat ze sa to neako utrasie.Ze to mozno bude ine.Ked clovek vchadza do nieco so stresom a strachom nikdy to nebude v pohode.To nie je ako na mature.Tyzden postresujes,odpovies a padla.Tu ta caka 9 mesiacov cakania a hlavne rozmslania.Pokial niesi uplne vysporiadana ta to nechaj tak.Mas este kopec casu

@katka888 neříkám, že nemáš pravdu, ale já na sobě sama cítím, jak se strašně posunul můj pohled na věc po prvním těhotenství... jakákoliv blbá zkušenost v tomhle směru může hrozně zahýbat psychikou, podruhé jsem měla strach neskutečný... potřetí bych se asi po tom všem zbláznila... ale určitě je pravda, co na konci píšeš, někdy si to člověk sesumíruje v hlavě až časem, ale mně druhé dítě hrozně chybělo a taky už je mi před 30, takže prostě převážila touha mít ho než strach...

@lilyen2011 zvládla bys to taky, dyť já jsem měla Jurýska a pak Káju a už kvůli nim se to zvládnout musí... ale řeknu ti, že ženské, které přijdou o jediné dítě, ty jsou v mých očích opravdu hrdinky... nejhorší je, že člověk si to nevybírá, prostě musí to nějak přežít, ale stejně se pořád všeho bojím a pořád se mi to vrací...

@pingu1 ještě jsem si dočetla, co jsi napsala... asi bych tomu fakt chvíli nechala čas, za nějakou dobu trošku zapomeneš (sama vidím na sobě, že to trošku jde) a uvidíš.... stará rozhodně nejsi 🙂. Prostě si myslím, že se to časem vyvrbí samo a pokud ta touha mít druhé děcko převáží, tak do toho stejně půjdeš 🙂

@pingu1 Ahoj,ja som na tom podobne,akurát že ja druhé ešte neplánujem,ale desím sa toho všetkého,najhoršie je že nemám konkrétny dôvod...Mala si nejaké zdravotné komplikácie v tehotenstve alebo pri pôrode?

@pingu1 já souhlasím s
@fiallinka nechala bych tomu čas...jen ten "léčí" a určitě to pak přijde samo,ta touha po dítěti většinou zvítězí nad špatnými vzpomínkami

@fiallinka to ti verím... môj malý mal komplikácie ale našťastie ich zvládol, no keď sa mu to stalo a ja som ho nemohla mať pri sebe, tak sa mi tá chvíľa prehrávala stále dookola, nemohla som prestať plakať, stále som musela mať niekoho na telefóne, nemohla som byť ani na sekundu sama, prežil to no dr sa mi "vyhrážala", že keď neprestanem toľko plakať tak mi zavolajú na odd. psycho... to som ho nemala pri sebe "len" 1deň (no chodila som ho pozerať asi každú hodinu ak ma pustili) neviem, čo by som robila, keby sa mu naozaj niečo nezvratného stalo... keď mi ho po tom dni priniesli, ja som vôbec nespala aj keď mal babysense... keď spinkal a nehýbal sa tak som do neho vždy trošku "šťuchla" nech aspoň ručičkou pohne bola som fakt na nervy... no kto by nebol, keď tak dlho človek čaká kým sa stretnete a... no tebe nemusím hovoriť prežila si xxxxx- násobne horšie veci než ja ...
som strašne precitlivená už len pri reklame na vakcínu proti rotavírusom, modré z neba som si sama sebe zakázala, veľmi s tebou súcitim naozaj a detičky máš krásne... prepáč, vždy ma takéto veci vedia riadne dostať do kolien... možno to znie takto blbo, niečo sa nedá vyjadriť písmenkami... deti sú totiž podľa mňa to najdôležitejšie v živote... od malička som to tak cítila, nič nebolo pre mňa dôležitejšie než mať raz niekoho koho budem milovať, starať sa, chrániť... pre mňa nič na svete nemá väčší zmysel ani kariéra, či majetky, úspechy ak sa o ne nebudem mať s kým podeliť, komu ich odovzdať... ok končím lebo by som sa tu zas rozpisovala... pozdravujem detičky, želám všetko naj naj NAJ!!! držte sa máš môj obdiv za statočnosť, fyzickú výdrž, bolesť aj srdcebôľ, za to ako si to všetko zvládla! Zo srdca všetko dobré 🙂

@zzzz128 ahojte kocky

ano mala som problemy. naprv som skoro potratila, zvracala som cele tehotenstvo. najhorsie bolo tych 30 kil navyse,ktore som vzala ani neviem skade...
porod bol dlhyyy, najhorsie, ze mi malu museli ozivovat, lebo anesteziolog nemal cas a ponahlal sa a pichol mi tretiu davku epi vtedy ked nemal. mala sa narodila s apgar 6 a musela byt 2 dni na JISke. tie dva dni co som ju nemala mi pripada, akoby som ju nemala prve dva roky.

@sofia2008 moja svagrina v 35tke porodila svoju prvu dcerku a to s jej manzelom planuju mat celkom 3 deti, ktore chce este stihnut pred 40tkou a vobec sa nestresuje vekom a pracuje na svojom sne 🙂 kazdopadne je to individualne kto sa na co citi...

@pingu1 viem o com pises. ja som najprv nemohla otehotniet. tak som chodila po lekaroch. nakoniec sa to s malou pomocou konecne podarilo. tehotenstvo bolo ok i ked aj tak som sa stale bala aby sa to neskoncilo. no a od 6 mesiaca som musela ostat lezat doma zadok vyssie ako hlavu lebo som sa otvarala a hrozili mi nemocnicou tak som poctivo doma lezala cele 3 mesiace a chodila len na vecko. mala som z toho nenormalnu kyselinu lebo to velke babo mi strasne tlacilo na pluca a zaludok. nemohla som ani dychat poriadne. ale to tehotenstvo mi ani nevadilo. som si pismenkovala na nete po leziacky a bolo ako tak fajn. trosku ma deprimovalo ze nam zateplovali prave v tom obdobi barak a celu tu dobu som musela mat zastrete rolety nech mi tu necumia robotinici a cele dni pocuvala vrtacku.
porod bol katastrofa. ja som vobec nevladala maleho vytlacit. mala som strasne silne kontrakcie po minute a nikto mi to neveril. ja prah bolesti nemam az taky nizky ale toto bolo nenormalne. mi bolo na omdletie z toho. som az zaspavala pri najsilnejsich kontrakciach. nastastie muz bol so mnou som sa skoro zabila na tej fitlopte a v sprche som mala tiez na male. porod bol sice pomerne rychly ale teda naozaj 2 sestry sa mi valali po bruchu myslela som ze ma rozsklbne nacisto. to bola bolest. maly nedychal neplakal, mal apgar 5. ukazali mi ho na maly moment ale ja som ho uz najako ani nevnimala. hned ho brali na intenzivku. bol tam 5 dni bol cely opucnuty a dostaval lieky proti bolesti. ja som po porode uplne stracala vedoamie. som si myslela ze som len unavena a chce sa mi spat. mm bol pri mne a teda tlacil mi na brucho lebo ja som nebola schopna. uplne som mala vypadky. som mala tlak 60/40 nakoniec mi museli supnut infizky aj transfuzky. 2 dni som nebola schopna vstat lebo sa mi nenormalne tocila hlava. som stale odpadavala. takze maleho som videla az na 3 den. mm mi ho odfotil aspon.
ja som mala tiez vselijake emocne stavy. ked bol maly v bruchu mali sme super vztah. bolo to uzasne a ja som si to uzivala a po tom porode akoby sa nieco zlomilo. ani som si neuvedomovala na tej posteli ze mam dieta. ako keby som sa obrnila a nepripustala si nic strasne. a z toho som bola nasledne nestastna. asi na 7 den som chytila asi poporodne blues lebo sme boli 9 dni v porodke a uz mi to tam liezlo na nervy nedalo sa spat aj ked malinky spal. som bola totalne vycerpana. prisli sme domov a maly 3 mesiace vkuse plakal. neunavne dni aj noci. no nieco hrozne. som mlela z posledneho. bola som na dne emocne aj fyzicky. do 10 mesiacov sa v noci budil kazdu pol hodinu. boli noci ked mse boli hore 20-30 x pod 10x za noc to neslo ani raz.
napriek tomu zacinam uvazovat o druhom dietati. nechcem aby bol maly sam. ja som jedinacik a osobne tym dost trpim tak chcem aby mal surodenca.
ale teda neviem no asi urobim vsetko pre to aby som si vybavila cisara. aj ked lekari to neodporucaju. ja to asi nezvladnem.

@barborkam 🙂 lenze my mame v rodine geneticke ochorenia, napr. moj brat sa dozil len troch mesiacov 😔 takze u mna je velmi vysoke riziko..a nam by zasa trvalo min 3 roky, kym by sa to podarilo..po 35tke ja osobne by som dieta uz nechcela 😒

@pralinka25 s tymi poporodnymi stavmi som to mala podobne. ja som tri tyzdne revala a nevedela som ani preco. potom som sa obvinovala, ze nie som dobra matka, ze malu nelubim akoby som mala.... toto mi trvalo asi do roka ☹