zuzanada
17. dec 2010

Vitajte v Holansku

Na jednom blogu, ktorý založili rodičia detí (Sáry a Jakubka) trpiacich nevyliečiteľnou chorobou mukopolysacharidózou typu III. A, som našla tento ani neviem ako ho nazvať "článoček?":

                                                                                     Vítejte v Holandsku

Často jsem dotazována na zkušenost s výchovou hendikepovaného dítěte. Aby lidé, kteří touto zkušeností neprošli, dokázali lépe porozumět pocitúm, které zažívám. Asi takhle.....

Když zjistíte, že čekáte miminko, cítite se úžasně, asi jako když plánujete skvělou dovolenou do Itálie. Nakoupíte turistické příručky a začnete plánovat. Koloseum, Michelangelúv David, Gondoly v Benátkach. Naučíte se několik užitečných frází. Nemúžete se dočkat.

Po měsících netrpělivého čekání, den D přichází. Vyrážíte. Po několika hodinách letadlo přistáva a oznamuje: "Vítejte v Holandsku". "Holandsku?!?" "Co tím myslíte? Letěla jsem do Itálie. Mám být v Itálií. Celý život jsem snila o tom, že pojedu do Itálie."

Ale změna v letovém plánu zapříčinila, že jsme přistáli v Holandsku a nezbýva, než tam zústat. Dúležité ale je, že vás nevysadili na odporném, špinavém, nakažlivém  místě, plném hladomoru a nemocí.

Prostě je to jiné místo.

Není tak rozlehlé a oslnivé jako Itálie. Ale poté, co naberete druhý dech a rozhlédnete se kolem, všimnete si, že Holandsko je zemí větrných mlýnú a tulipánú. A je zemí Rembranda.

Nezbýva vám nic jiného, než nakoupit nové příručky. A naučit se nový jazyk. Potkáte se s úplně jinýma lidmi, které by ste jinak nepoznali.

Ale každý, koho znáte, cestuje právě do Itálie..... a všichni vám nadšeně vypráví, jak úžasně si to tam užili. A vám nezbýva než po zbytek svého života říkat: "To je místo, kam jsem měla taky jet. To byl múj plán." A bolest nikdy nepoleví.... protože nesplnění velkého snu je velkou ztrátou.

Ale pokud budete celý život naříkat nad tím, že jste se nedostali do Itálie, nikdy nepoznáte všechno to krásné a výjimečné, co nabízí ....... Holandsko.

Autor: Emily Kingsley

a kde je ten clanocek ?

17. dec 2010

Už so ho napísala. :o)

17. dec 2010

tak to sa tyka presne teba...len teraz neviem ci mam urobit takto 🙂 alebo takto ☹

17. dec 2010

Kľudne takto :o) Ja si myslím, že ten úsmev pristane viac a aj život je s ním ľahší. :o)

17. dec 2010

Zuzanda, krásny článok ... želám veľa veľa síl a ďakujem za pripomenutie, že je to obrovké šťastie dostať sa "do Itálie" ....

21. feb 2011

Začni písať komentár...

Odošli