Baby, dovolená klepe na dvere a jako jsem spomínala, musím se porádne oháknut a dát se do pucu, nejlepší ješče držát bodovú dietu, zbodnout neco jenom raz za hodzinu a ne šest krát, nech schunem do plavek a nevizerám na pláži jak plnená húrka, alebo jak nejaká napakuvaná jaternice v tých sexi plavkách s výkrojem na scehnách. Nech vizerám trochu k svetu, nech viedzá aj v tém Turecku, jaké kočandy mají v té Europské únii, na né? Ratolesci sú v klide, deti mám krásni, tam rešit neni co, jednak jich dobre živím, oblíkam, češem, rajbem zúbky a jednak sú pekné po své matke, hlavne s profilu. Na potvoru Levandula zdzedzila obočí po otcovi, ale uš se pekne o neho stará a zastriháva, jiné črty mají po mne, krem postavy samozrejme. Tak pomály balím, čéra jsem kúpila na trhu aj nafukovací koleso pro malého a pro mne. Popri tém se dávam do pucu.

Čéra jsem neštastne v kupelni kukála na tí mé tvrdé paty a krucila se pred zrkadlem jak se naučit chodzit, aby nebilo vidzet, že sú natvrdlé. Nic se nepovedlo, ani tak ani onak, krúcila jsem se pred zrkladlem jak zelená húsenica a efekt žáden. Tak jsem se sklonenu hlavu šla neco zmlsnút, abych zapomnela na mí problém číslo 8. Pri jedzení jsem zabudla aj na problém číslo 1. a 5. a bilo mi lehčí na duši.

Po pol hodzine jsem konečne zebrala tú odvahu a s težkým srdcem pod krkem jsem dvihla mobil a zavolala na linku k pedikérke ve Vranove. Jak jsem se hneďkáj dozvedzela, naštestí mají všechno v porádku, voda se jim nedostála k mikroinštrumentúm, tak mne vraj múžu dát do pucu. Po mém horekování do telefonu a popise co chci delat a jaké jsou mí problémy s patama, jsem jim podrobne opísala, jak sú mí paty natvrdlé a nepodvolné, dokonce tak, že jsem si našla v pate dva pripináčiky behem mesáca a ani o tem nevedzela, až kým nezačli hrzavet. Ríkala mi nech dobehnu k ní na obhlídku, že to bude asi závažnejší problém a mošná nebudu muset použít mikroinštrumenty, ale nejaké vyhlodávače, vystrihávače a hoblajzne. Uš mala smrt v očách, když jsem to očula v telefonu. Když jsem se kutálela ulicu, v žaludku mi škvrkalo od nervozity o sto šest, jak když jedu po 15 roku na preventivku k zubarovi. 

Došla jsem konečne na místo, pekne nahodzená pani pedikérka mi ríkala nech si lehnu na pohovku a že nech se nebojím, že to je normálni. Tak jsem si lehla a čekala. Pani mne po chvílce požádala nech si zuju sandál a vyhrnu si podkolénky. S veľkým sebazaprením a námahu jsem sandál zložila a vyhrnula podkolénky. Pri vyťahuváni mi z vačku na tričku vylecela čukoládová tyčynka a z rozhaleny kus klbásky. S hambu jsem ich posbírala a nenápadne jsem jich strčila naspak do furtálu. Zase jsem zaujala púvodnú polohu a když jsem vidzela, jak mi kuká na paty, tak jsem zarudla jak hortenzie. V momente pedikérka zadrela a zavolala na kolegyňu "Panebože! Marta, poď se sem kuknút, to si ešte nevidela", tak jsem se hneďkáj začala pocit pod pazucháma a začala jsem být hladná. Kolegyňa Martuška došla a kukali se tam na mí paty a na mne  a zase na paty a na mne a znova dlhoooo na paty a chvíli na mne jak od nervozity žužlem nochty na ruke. Tak dlouho hledeli na mne, jak na nejaké praveké paleontologické zvíre, keré vykopali pri archeologických výkopech pri výstavbe supermarketu. Ani nevíte jak jsem trpela, skoro jsem se pod zem propadla. Musela jsem vitáhnut čukoládovú lahúdku z vačku a zachrúmat si, abych se sklidnila. Teta pedikérka povedzela, že to mikroinštrumentem nepújde, že mám se objednat o týden, musá vraj zapožičat od zváračú zváračský štít na hlavu, aby to mohli zrobit a špeciálnu karbobrúsku.

S polovične načatú lahúdku v ústech sem se nesmelo obula do podkolének a sandálu a vypadla jsem ven na ulic, kde jsem se stracila v dave a ochvíli jsem bila u masára, kde kupovala šunečku mím ratolescám a na paty jsem nemislela... Scihla jsem predbehnút podvaznohu prede mnu a dostat se skorej na rad.

Baby, kdyby se tí paty dali nehat v šuplíku, a na dovolenku jet bez nich. To budú muky, vždyť tam zešílim pri tých jatkách o týden!!! Uš nech jsem na pláži, nebo mne hegne s týchto útrap.

Ješče kdysi, keď jsem mala méne kilo v zásobárni pod rebrami a ve svých továrenských nastaveních, tak jsem se se svým prvním milencem Kolomanem vozila ráda na motorke. Bil to drsný chlap, tedy jsem lecela na takých, veru, bil to člen motorkárskeho gengu. Veľký frájer, spočátku aj romantický, to se musí uznat, napr. nosil mi jitrnice ze zábiječky, ale vykľul se z neho človek, kerý bije ženy. Jinak povedzme si teďkáj odstupem rokú pravdu, sex s ním nestál za nic, šplhal se po mne v posceli jak lykožrút a já jsem jen kukala do stropu na odratú malovku a rátala jsem malé mušky, jak kdyby mne lechtal na pate. 

No ale o tom jsem nechtela vikecávat...

Dneskáj jsem bila nakupovat ratolestám neco pod zub u nás neco v samoške. Mala jsem konflikt s nejakým vulgárnym chlapem s Kladzan, kerí se podobal na mého prvního. Začel po mne kričat, když jsem ládovala z mrazáku maso a vyfúkla jsem mu posledný kusisko. Lakťami jsem ho ostrčila od mrazáku, když se naťahúval po bravčovom mase. Najprv se nalekal, vyzáble kukal, kde takú silu  bere ženská ale o chvílu začal kričet po mne jak grobián. Vnzikla z teho mela až se pokladníčky dvíhali ze sedla a kukali dozadu na ten šturc. Po mojem chladivém pohlede mne počastuval, že jsem nenažraná mašina, o kerú by ani bicykel neoprel, načož jsem mu odpapulovala, že ic do háje aj ze svím bicyklem, co tu machruješ, hatraplán máš ojetý v garáži tak chodzíš hrzavým bicyklem, o mne se perou chlapi, kerí mají porádne naleščené delá, motorky - Harleyky. Když budeš mat Harleyku, tak po tem skús neco o mne opírat, já jsem porádna vazba, mne bys na bicykli neunes! Nakonec jsem mu to posledné masisko pleskla do koše, nech se napase, náááá, nechtela jsem vivolat konflikt, ale jak mi tam pchál hlavu do víhledu, tak jsem procitla, nech se aj on nají, vždyť jsme všechni jenom lidi. Aj taký lump potrebuje trovit. 

No ale o tom som nechtela...

Náááá a teďkáj jsem vlasne zabudla o čém jsem chtela psát... no nic musím se jít najest, uš mi to veru nemyslí....