Co slýchávají naše děti:
Nelítej, pohni se, pomalu, pospěš si, nesahej, dávej pozor,
dojez to, vyčisti si zuby, neumaž se, zmazal ses, buď zti￾cha, co jsem ti říkal, co jsem ti říkala, omluv se, pozdrav,
pojď sem, nemotej se pořád kolem mne, jdi si hrát, neruš,
neběhej, ať se nezpotíš, dávej pozor, ať nespadneš, říka￾la jsem ti, že spadneš, tvoje smůla, nedáváš nikdy pozor,
to nezvládneš, jsi moc malý, to udělám já, na tohle jsi už
moc velký, jdi spát, vstávej, uděláš to později, mám moc
práce, hraj si sám, přikryj se, nechoď na sluníčko, buď na
sluníčku, nemluv s plnou pusou
Co by naše děti rády slyšely:
Mám tě rád, mám tě ráda, jsi krásný, jsem šťastná, že tě
mám, pojď si povídat o tobě, najdeme si společně trochu
času, jak ti je, jsi smutný, máš strach, proč se ti nechce, jsi
roztomilý, jsi jemný, jsi něžný, vyprávěj mi, co jsi vyzkou-
šel, jsi šťastný, moc se mi líbí, když se směješ, můžeš pla￾kat, jestli chceš, jsi nespokojený, co tě trápí, co tě rozzlo￾bilo, můžeš říct všechno, co chceš, věřím ti, líbíš se mi,
líbím se ti, kdy se ti nelíbím, poslouchám tě, jsi zamilova￾ný, co si o tom myslíš, je skvělé být s tebou, mám chuť si
s tebou povídat, mám chuť tě poslouchat, kdy se cítíš vel￾mi nešťastný, líbíš se mi takový, jaký jsi, je krásné, když
jsme spolu, řekni mi, jestli se mýlím.
Kolem tebe je spousta dospělých lidí, kteří ještě čekají na slova,
která chtěli slyšet jako malé děti.
Ženy si povídaly před obchodem o svých mužích. Jedna
z nich mechanicky kroutila uchem tašky a nakonec řekla: „Vím,
že můj manžel umí být něžný a srdečný. Ke psovi se tak chová .