Staří Řekové objevili, že semena rohovníku obecného (Ceratonia siliqua) mají vždy stejnou hmotnost a proto je používali k měření hmotnosti drahých kovů. Semena dostala v arabštině jméno kharrub, v řečtině kerátion, z čehož vznikl i český název "karát" (slovo karat poprvé vstoupilo do angličtiny v polovině 15. století. Pochází z francouzského slova carat, které zase pochází z italského carato). Tento systém byl posléze standardizován a 1 karát byl definován jako 0,2 gramu. V pozdním římském období vážila mince z ryzího zlata známá jako solidus 24 těchto semen (asi 4,5 g). Tak se stal karát měřítkem ryzosti zlata. 24karátové zlato je tedy 100% ryzí, zatímco 12 karátů znamená, že slitina obsahuje pouze 50 % zlata.

Rohovník obecný je ale zajímavý i pro svůj přínos v kulinářství. Plody (struky) rohovníku se pod názvem karob používají v potravinářství a ve Středomoří i ke krmení dobytka. Mají nasládlou chuť, neobsahují kofein ani jiné psychoaktivní látky a často se používají jako hypoalergenická náhrada mouky při bezlepkové dietě a ke kojenecké výživě (karobová guma má kód E 410). Slouží též jako náhrada kakaa v zákuscích a zmrzlinách. Konzumuje se struk bez zrníček. V Chorvatsku se z těchto plodů vyrábí pálenka. Podle některých biblických překladů se jimi prý živil Jan Křtitel během svého pobytu v judské poušti - proto se plody rohovníku někdy nazývají též jako Svatojánský chléb.

Zdroj: Kabinet kuriozit