Myslíte si, že odložené přestřižení pupeční šňůry je moderní vymožeností dnešní doby?
Tak to se mýlíte, už v dávné historii se vědělo, že dotepání pupeční šňůry zásadně ovlivní budoucí zdraví dítěte.
A zde je důkaz, citace z knihy z roku 1920, MUDr. Anna Bayerové - Žena lékařkou:
"Představme si nyní, co se po porodu v prvních okamžicích děje, a zopakujme si, jakým způsobem děcko do té doby žilo; ve stejnoměrné temperatuře, obklopeno jsouc tekutinou, živilo se přímo krví mateřskou, jsouc spojeno s matkou pupečníkem a lůžkem, krví docela naplněné, vlastně jest jen rozvětvením dvou tepen pupečníkem k děcku se táhnoucích, s nimiž zároveň probíhá céva, krev okysličenou a látkami živnými bohatou děcku přivádějící dvěma zmíněnými tepnami krev proudí zpět ku lůžku, k matce, k obnově.
Nedýchajíc, dítě dostává i nutný kyslík s krví mateřskou a plíce nerozvinuté netečně leží v hrudníku. Dejme tomu, že děcko při porodu má v tělíčku přibližně 210 gr. krve, 60 gr. v těle a 150 gr,tedy neplnou sklenici, většinou v pupečníku.
Příliš časným proříznutím pupečníku připravíme dítě skorem o celých 150 ml krve, pro tak malé tělo množství příliš velké. Náhle v docela jiném, chladném, nepříjemném ovzduší se ocitnuvší novorozenec, nemaje asi též dostatečného již množství kyslíku, počne dýchati a rozpjetím plic celé toto veliké ústrojí jakoby krev saje, krví se plní znenáhla a zavádí nový samostatný oběh krevní v dětském těle, a dobře-li se k světu má, snadno se obohatí vsáním 100 gramů krve.Sečkáme-li, může z cév pupečních i dalších 50 gramů ještě dostati. Všeobecně známo, že malé děti a starci nesnášejí dobře ztráty krve, a my si toho v nejdůležitějším okamžiku nevšímáme, ba, naším přičiněním počne zdravý, silný novorozenec svou pouť světem uměle způsobenou chudokrevností!