Proč se stává, že se některé vztahy příchodem miminka na svět otřásají v základech nebo dokonce rozpadají? Kde se láska „vytrácí“? Jak to, že bychom jeden za druhého dýchali a najednou to tak není? Milujeme své dítě jako nic na světě, ale partner se nám vzdaluje? 

…šel s hlavou odkrytou a bosý… vyznává velký český básník Jaroslav Vrchlický – říká snad, že právě v lásce je skryta největší úzdravná síla a moc? Láska boří překážky, láska urychluje vyrovnávání karmických dluhů, láska hory přenáší, láska uzdravuje.

U zrození dítěte stojí láska… tedy většinou ANO! V ostatních případech je tam přítomná vášeň, touha, přátelství, náklonnost…

        U našeho plození rozhodně byla. Patřili jsme k těm italským párům, které nedokázaly žít spolu, ani bez sebe. Potkali jsme se na střední škole, takže spolu randíme už staletí a jak jinak můžou mladí lidé řešit problémy, než rozchodem. Takže vždy, když se nějaký objevil, problém jsme odsunuli hezky stranou, prošli si postupně všemi fázemi rozchodu (Šok - co se to proboha stalo?...Odmítání reality - tohle nemůže být pravda…Odloučení - teď chci být raději o samotě…Agrese a vztek - nesnáším tě! Zlomil jsi mi srdce!...Smlouvání - co musím udělat, aby se ke mně partner vrátil?...) a vrátili se zase šťastní k sobě. A až se naše EGA zase nesnesla, zopakovali jsme postup znova a znova a znova …nepočitatelně krát sto! Naštěstí jsme nikdy nevěřili pořekadlu: dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Upřímně dnes mám na to svůj názor a to tento: souboj ega můžu vést opakovaně s téže osobou a vstupovat tedy do téže řeky se stejnou osobou či totéž ego bude bojovat s někým novým a vstoupím do téže řeky, ale s jinou osobou. Jestli mi rozumíte🙂. (Přeloženo: výměnou partnera MŮJ vlastní problém nezmizí!)

        Rozhodnutí mít miminko bylo živeno obrovskou láskou a mé těhotenství bylo jedním z nejkrásnějších období našeho života. Ono nádherné období, kdy nás každý hýčká, partnerství krásně vzkvétá a MY DVA už se nemůžeme dočkat na toho TŘETÍHO človíčka, který z nás vytvoří RODINU! EGO se upozadilo a najednou bylo TADY a TEĎ zcela krásné a přirozené…

        Proč se ovšem stává, že se některé vztahy příchodem miminka na svět otřásají v základech nebo dokonce rozpadají? Kde se láska „vytrácí“? Jak to, že bychom jeden za druhého dýchali a najednou to tak není? Milujeme své dítě jako nic na světě, ale partner se nám vzdaluje? Proč je tomu tak, když jsme si to všechno představovali úplně jinak? "To bylo řečí, prej rval bych se o tebe, jak eskymáckej pes, ale nějakej bezzubej, ne? "

                                                     Bouře EGA…

        Narozením miminka se veškerá pozornost upírá k němu, maminka je schopná potlačit veškeré potřeby a když říkám veškeré, mám na mysli i ty fyziologické jako je spánek, potřeba jíst a vyměšovat (však to znáte). Je to zvláštní ale to, čeho jogíni dosahují po dlouholetém cvičení, meditování a tvrdé sebekontrole, se žena zvládne naučit během několika hodin (během porodu). Najednou NIC nepotřebuje, jen BLAHO svého dítěte. Když nemyslí na sebe ani co se týče těch nejzákladnějších lidských potřeb, má vůbec prostor myslet na svého partnera?

        A jak to má muž? Někteří viděli ženu u porodu, její prsa bývala svůdným tajemstvím a nyní je vidí každou hodinu, někdy s odsávačkou, jindy s dítětem… pomoc!

        Role každého z nás se příchodem miminka zásadně změní. Ovšem zcela PŘIROZENĚ. Tak, jak to u nás příroda chtěla. Tak proč EGO zase křičí? Snaha žen o emancipaci může způsobit nepřijetí této zcela přirozené role ženy - matky. Žena, která odchází na „mateřskou dovolenou“ (jaký to eufemizmus) najednou ztrácí pevnou půdu pod nohama. Není již finančně nezávislá, mění profesní prostředí za domácnost, kolegy za dítě a kariérní růst za pokroky svého dítěte. Cítí se podřadně, nenaplněná, závislá. Muž, v dnešním trendu naučen žít, nám ženám v domácnosti také nezapomíná připomínat, že jsme přece celý den doma, tak jak to, že nezvládáme ani uklidit či uvařit, ale jeho těžce vydělané peníze utrácet stíháme. Kdo nepřijal svou roli? V tomto případě ani jeden. A EGO se bouří! Chce zpět svou identitu!

        Role ženy je přeci pečovat o dítě a vychovávat pro společnost nového jedince, a to je úctyhodný a krásný úkol. Vývoj člověka z novorozence na plně do života kvalifikovaného jedince trvá cca 18 roků, přičemž prvních 6 let je nejtěžších. Žádný savec nemá tak dlouhé dozrávání. Je to daň za vzpřímenou chůzi a druhou signální soustavu. Vždyť první kroky udělá až po prvním roce, první smysluplné slova okolo dvou let. Tři roky je nejkratší potřebná doba, kterou by dítě mělo trávit převážně v domácím prostředí v blízkosti matky a otce, aby z něj vyrostl duševně a tělesně zralý a připravený člověk. V tradičním vzorci běžné rodiny jsou úlohy rozdělené takto – matka představuje laskavost, něhu, teplo, toleranci, otec disciplínu, oporu, ochranu, jistoty. Dítě potřebuje tyto dva póly nasytit – rozum a cit… jin a jang… noc a den… žena a muž… tak rozdílné a nenahraditelné. Proč si toto neuvědomujeme, a tak vehementně bojujeme za SVÁ STARÁ PRÁVA?

        Nástupem na mateřskou dovolenou se z nás nestává závislý člověk.  Peníze si dokážeme vydělat stejně tak, jako náš partner. Akorát právě TADY a TEĎ máme jinou úlohu. Věnujme se jí a nebojme se, že nám za ty roky s dítětem něco uteče. NAOPAK! Léta s dětma jsou těmi nejkrásnějšími, čím menší dítě, tím mazlivější roky prožívá. Žena nebude na mateřské navždy a toto období má svá specifika, která prostě musíme přijmout, protože pokud se tak nestane, přicházejí na řadu konflikty.

                                                   A co muži?

        Užívejte si svou roli ochránce a živitele rodiny! To je přeci to, co muži odjakživa potřebovali cítit. Že jsou nepostradatelní, výjimeční, milováni a žena je bez nich „ztracená“… samozřejmě, že tomu tak není, ale ruku na srdce, který muž toto neslyší tuze rád! Ačkoliv se může ze začátku zdát, že žena a dítě vytvoří tým, který nikoho dalšího nepotřebuje, opak je pravdou. Můj muž včera v noci po příchodu z hospody prohlásil, když usínal: „Zasloužil bych medaili za chrabrost, protože spím s hlavou v chc.. ehm čůrankách a na 30ti centimetrech postele.“ (Tím měl na mysli, že je díky společnému spaní v posteli s cácorkou vytlačen až na úplný okraj naší sem tam počůrané postele🙂. Zasloužil by medaili a klidně DVĚ!

                        (i když toto foto vypadá zamilovaně, je to v době bouře EGA🙂)

        Přijměme tedy novou roli, roli rodičů se vší tolerancí, respektem a vzájemnou podporou a užívejme si ji. My ženy svou oddanost muži a vy muži, svou nepostradatelnost. Zní to staromódně, ale je to šílená romantika🙂.

        Jediným zásadním konfliktem, který s příchodem miminka musí muž a žena řešit je PŘIJETÍ VLASTNÍ ROLE, kterou mají plnit TADY a TEĎ. Je žádoucí tuto roli přijmout, stejně tak ale nesmíme upozadit intimitu, oddanost, zázemí pro kariéru, výchovu dětí, domov, bezpečí, záchranu před osamělostí, zklamáním.

        Když si tohle vzbouřené EGO uvědomíme a porozumíme mu, nebudeme s ním bojovat, ale pochopíme ho, přijmeme jeho námitky a uspokojíme i jeho potřeby, vrátíme se do onoho nádherného TADY a TEĎ.

        Každý problém, který je před nás postaven, slouží nějakým způsobem k našemu růstu a vývoji. Když se mu postavíme čelem, zvládneme jej s duchovním ziskem. Žádný problém není zlý, protože přináší náš osobní růst! Zlým se problém opravdu stane až tehdy, jestliže se od něho odvrátíme.

    Tolik hledaný klid spočívá pouze v bezvýhradném přijetí současné situace.

        Všichni putujeme po jedné cestě za stejným cílem – byť jeden utíká, druhý jenom jde, třetí se dokonce loudá a další se dokonce jenom plazí.

        Zamysleme se konečně ve vší vážnosti přítomného okamžiku, kdo vlastně jsme. Jaké jsme prožili situace, jak jsme s nimi naložili? Uvědomujeme si, že jsme tam, kde jsme proto, že jsme tací, jací jsme?

        Většina z nás štěstí a smysl života hledá především v lásce k partnerovi, v opravdovém a hlubokém vztahu. Jak jsme si všichni na vlastní kůži zkusili, je nesmírně těžké trvale nosit růžové brýle a být zamilován do někoho, s kým žijeme celá léta, protože náš vztah ohrožuje všednost, zvyk a nekonečný sled povinností stejně tak, jako romantické představy, které jsme si o partnerovi sami vytvořili a do kterých jsme se i zamilovali. A když partner naše očekávání neplní, zlobíme se a něj. To, co tedy od vztahu vlastně chceme, je do jisté míry kompenzace za naši nedostatečnost: aby nám všechno to, co nemáme, poskytoval ten druhý. A tak nejprve musíme přijmout sami sebe a být se sebou spokojení, abychom mohli otevřít srdce a přijmout i toho druhého…   A to se nám podaří právě a jedině přijetím TADY a TEĎ. A tady a teď jsme na mateřské s miminkem a náš muž se stal živitelem rodiny. To je TADY a TEĎ.

                                Malý VELKÝ tip pro podnikavé ženy…

        A malý tip pro ženy, které přece jen chtějí na mateřské něco podnikat: nakopne Vás stejně jako mě tato kniha: Líheň podnikatelských nápadů… Mám spoustu kamarádek, které na mateřské dovolené ještě stíhají něco podnikat či doslova podnikat. Některé pracují na plný úvazek a zaměstnávají babičky, jako třeba moje výborná a velice úspěšná kamarádka Ekaterina se svým VIOLET LASHES (maminka 2 letého syna, úspěšná podnikatelka) a jiné to vše stíhají i s dětma na krku! A to doslova. Když jsem minule byla na návštěvě u své kamarádky Vlaďky, která má na Slovensku známou značku oblečení pro dětičky i maminky OLLO HANDRIČKY, došívala zakázky za současného kojení svého rok a půl letého syna, aby to stihla v termínu odeslat (maminka dvou dětí, 5 a 1,5 let). To už jsem musela smekat! Další kamarádky doučují angličtinu přes skype, učí děti tanci, vedou cyklistický klub aj. Takže všechno jde, pokud máte chuť a chcete se cítit „realizovaná“. Ten umí to a ten zase tohle, jak říká Werich🙂. Já jsem díky této knize a svého muže, který mi ji dal, také rozjela svůj mini projekt… když tak mrkněte TADY.

        Otevři se má lásko, sděl mi své cítění a snaž se mi co nejvíce přiblížit. Využij příležitosti. Neboj se, neskrývej své srdce přede mnou, ani před jinými. Snaž se víc dávat i víc přijímat. Nevyhýbej se hlubokému a plnému citu. Zapomeň na minulá zklamání. Žijeme v přítomnosti a připravujeme svou budoucnost. Nestyď se plakat, neboj se smát. Zbav se zábran a strachu a užasneš nad tím, co vše najdeš ve svém srdci...

(z knihy „Třetí cesta ke zdraví“, Jos. A. Zentrich)

                Jaktože jsem na mateřské dovolené neskonale šťastná???

• Mám doma dítě, jako každá jiná máma. Zlobivé, hodné, divoké, řvoucí, úplně normální.
• Uklízím denodenně (hmmm existuje li pojem minutominutně, tak ho musím použít) a stejně nemám nikdy uklizeno.
• Když neslyším pračku či myčku, jsem nervózní.
• Hádám se s mužem o hrozných hloupostech, ale tak nějak jinak. Už není řešením útěk, řešením je dobrat se společného konstruktivního řešení, pokud to lze a pokud to nelze, přijmout situaci taková jaká je (rozuměj přijmout jeden druhého takový, jaký je🙂.
• Vařím denně a pořád mě to baví, protože vidím ty dva jedlíky, jak jim to chutná.
• Moc toho kvůli kojení a svému projektu nenaspím.
• Nechodím kalit s kámoškama, protože mě dítě nepustí.
• Stíhám své koníčky a zájmy, samozřejmě v doprovodu dítěte🙂.
• Realizuju se.
• Nepiju (deci vínka denně neberu jako pití).
• Obdivuju svého muže za to, že pro nás denně chodí do práce.
• A taky se s ním občas pohádám, abych to své EGO uspokojila, protože ono tady je pořád. Bez něj by to nešlo, viď EGO🙂!

        Nežiju snad? Já ANO! Jsem šťastná, protože moje role matky je to, co přirozeně vyplývá z TADY a TEĎ. Teď ji mám plnit, a tak ji plním na 1 927 273% a užívám si to!

Může se zdát, že lidé, kteří si užívají a milují svou práci, pracují snad méně. Není tomu tak, právě naopak, vnáší do své práce navíc ještě srdce a to jde vždycky ve výsledku znát.

                Takže milujme se a množme se nejen o Vánocích🙂

                        Člověk někdy říká, že je vše takové, jaké má být.

                                Vše je ale TAKOVÉ, JAKÉ JE. PEACE

Využijme kouzla Vánoc. Lidé mají otevřená srdce, chtějí odpouštět a milovat…

VÝŽIVA DĚTIČEK

Komu je určené:

Všem maminkám, které se zajímají o výživu svých dětiček od „první lžičky“ až po děti školního věku.

Cíl:

Cílem kurzu je projít problematiku výživy dětí, osvojení si dovedností přípravy "zdravých" jídel a práce s jednotlivými surovinami.

O kurzu:

Výživa dítěte hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. Právě v období raného dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči vnějším vlivům, zejména civilizačním onemocněním. Přirozená strava, jakou je mateřské mléko a později čerstvá zelenina a ovoce, celozrnné obilniny, semínka, oleje a další, je základním pilířem zdravé výživy a tedy i zdravého vývoje dítěte. V kurzu najdou maminky odpověď na složení prvních příkrmů, zastoupení jednotlivých složek a jejich zdroje, jak pracovat s celozrnnými obilninami různých druhů, jak používat oleje, semínka, kdy je vhodná doba pro zařazování problematických potravin, jako je lepek či kravská bílkovina, jak jednotlivé suroviny prakticky použít a vytvořit pestrý jídelníček. Jak si upéct domácí chléb, vypěstovat zelené natě aj.

Náplň:

• Nutriční návyky a stav výživy časného věku.
• Sacharidy jako nezastupitelná složka výživy člověka, potraviny z neloupaných obilných zrn jako významný prvek zdravé výživy a jejich praktické použití, problematika zavádění lepku do stravy kojenců.
• Živočišné a rostlinné tuky nejen pro vstřebávání vitamínů, zdroje, nenasycené mastné kyseliny. Hodnocení a kvalita tuků (olejů).
• Bílkoviny ve výživě kojence, zdroje bílkovin. Maso – jak často, vejce. Mléko - ano či ne.
• Ovoce a vhodné úpravy ovoce, ovocné přesnídávky, šťávy, čaje.
• Zelenina - druhy a způsoby úpravy sezónní zeleniny.
• Plané bylinky a zelené natě jako přirozený zdroj vitamínů a minerálů ve výživě nejmenších.
• Semena a ořechy jako důležitá součást pečiva, kaší, pomazánek.
• Seznam obilnin a jiných zdravých potravin, jejich zpracování a praktické recepty.

Lektorka:

Mgr. Simona Brusová, Dis. je naturopatický poradce, tedy poradce v oblasti přírodní medicíny a odborník v oblasti léčení stravou.

Vystudovala obor Odborný pracovník v ochraně veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Státní závěrečnou zkoušku podstoupila z Veřejného zdravotnictví, Epidemiologie a její možnosti v ochraně veřejného zdraví a Hygieny a její možnosti v ochraně veřejného zdraví.

Ve své praxi působí jako terapeutka na soukromé klinice celostní medicíny v Praze, kde zaštiťuje klientelu s širokou škálou onemocnění. Podstatou jejího přístupu je propojení prevence rizikového chování, přírodní medicíny (fytoterapie, homeopatie, autopatie a nutriční výživy), vlivu vnějších skutečností (rodinných, vztahových, sociálních) a nalezení společné harmonie v péči o člověka.

Nyní na mateřské dovolené realizuje svůj záměr sdílet své profesní i životní zkušenosti s ostatními maminkami, které své ratolesti chtějí vést k přírodě a zdraví.

Taky se okolo Vás roztrhl pytel s těhulkama? A co jim nadělit, když dupačky, čepičky, dudlíky, kousátka a štěrkátka dává každý? A hlavně! Trefte se do vkusu budoucí maminky….člověk by zásadně neměl být nevděčný a na darované věci nekoukat stylem: do toho jako mám to svoje dítě navléct??? To jako myslíš vážně??? Áaaaale ruku na srdce…pár takových kousků přece jen dostaneme. Pokud rádi dáváte smysluplné dárky, koukňete níže, třeba najdete inspiraci…

SÉGRA, UŽ OPRAVDU NEČTI DÁLE!!! NEBO SE JEŽÍŠEK BUDE ZLOBIT A NIC VÁM DVĚMA NENADĚLÍ!!!

    1. KNIHY

Než se miminko narodí, velice podnětnou knihou je Nová doba porodní (Vlastimil Marek).

Když jsem svojí sestře říkala, že jí tato kniha pomůže navodit pocit, že je porod zcela přirozený akt, který (až na výjimky) nepotřebuje zásahy, dostala jsem sprchu „nadávek“ ať si to strčím někam, že moc dobře ví, že to bude bolet jako prase a že jde na císaře i když k tomu nemá jediný důvod! No na začátku těhotenství býváme ostřejší, to se časem utřepe… Stejně tuto knihu dostane.

Strach z porodu je přirozený, stejně jako porod sám… Tato kniha by měla projít rukama každé těhulky bez ohledu na zvolený způsob porodu. Napomáhá ženě získat důvěru v sebe sama!!!

Rozvíjej se, děťátko…   a Něžná náruč rodičů (Eva Kiedroňová)

Tyto knihy měsíc po měsíci doprovázejí maminku psychickým a motorickým vývojem dítěte. Knihy Vám řeknou, proč miminko neposazovat, nevodit za ruce a nedělat z něj cvičenou opičku! Pomůže Vám dítě krásně stimulovat, ale hlavně zodpoví otázku: „CO S TÍM MIMINEM MÁM VLASTNĚ DĚLAT???“, kterou si pokládá většina prvorodiček, když už mají porod za sebou (porod, na který byly mimochodem do detailu připravené, ale na další přípravu už nějak nezbyl čas-nevadí, knihy Vám poradí).

Líheň podnikatelských nápadů (Martina Václavíková)

Podnikavé ženě, která bude nejspíš v průběhu péče o dítko vymýšlet, co a kde se upíchnout, může s rozvinutím podnikatelského záměru pomoci čtivá kniha Líheň podnikatelských nápadů od autorky Martiny Václavíkové. Jasně a stručně řečeno nakopne k akci a pomůže najít skrytý potenciál, který má každičká z nás…

       2. KAMENY A “ŠPERKY”

Růženín – KÁMEN BEZPODMÍNEČNÉ LÁSKY

Do postýlky dítěte můžete umístit tento vzácný kámen, kámen lásky, citů, vztahů, přátelství a míru. Patří mezi nejdůležitější kameny pro naše srdce a srdeční čakru. Tiší a zklidňuje traumata, rozptyluje negativní energii. Miminku vytvoříte hnízdečko lásky… (DOPORUČENÍ: až Vám dítě povyroste, radši kámen umístěte z dosahu, aby Vám nevybilo okno jako u nás!!! Ups:D)

Jantarové korále

Jantárky pro děti zmírňují bolesti prořezávajících se zoubků. Často se mě maminky ptají, jestli opravdu jantarové korále fungují. Vždy přesvědčivě odpovím: „SAMOZŘEJMĚ“, protože jestli k dítěti přistupujete s pocitem, že jste pro jeho bezbolestný chrup udělaly maximum, vždy se na něj přenese Váš klid a pohoda, a to působí úplně nejvíc. Zuby se prořezat musí tak jak tak a NAVÍC jantárky hrozně dobře vypadají! Cool dítě=cool máma. 

Nezapomínejte u kamenů, že je lepší kámen dostat, než si jej koupit sám…proto jsou kameny vždy vhodným dárkem pro Vaše blízké.

Mexická bola

Mexická bola se nosí na delším řetízku nebo šňůrce tak, aby byla v oblasti bříška. Při pohybu vydává tiché cinkání, které vás a okolí nebude nijak rušit a na miminko v bříšku má pozitivní vliv. A je moc krásná!!! Mrkněte TADY.

            3. PŘÍPRAVA NA POROD

AniBall

Doporučuji jako dárek, za který Vám těhulka bude děkovat celý život…. Aniball je zdravotnická pomůcka, sloužící k předporodní přípravě a zpevnění svalstva pánevního dna po porodu. Já sama na něj mám jen pozitivní ohlasy! 

           4. ZDRAVÍ

Pokud má Vaše těhulka zálibu v homeopatii, nebo by ji mohla zajímat, můžete ji obdarovat homeopatiky, které ji pomohou s přípravou před a po porodu…

Homeopatie před porodem: Actaea racemosa 15 CH + Caulophyllum 15 CH + Arnica montana 15 CH (1x denně 5 granulí)

Homeopatie po porodu: Ricinus communis 5 CH – tento homeopatický lék v ředění 5 CH podporuje laktaci – pokud potřebujete laktaci podpořit, (3x denně 5 granulí). Arnica montana 15 CH (2x denně 5 granul). Arnika podpoří i zavinování dělohy, regeneraci porodního zranění, operační rány – užívejte ji po celou dobu šestinedělí. Staphysagria 9 CH (2x denně 5 granulí).

Nebo ji pořiďte MINI HOMEO LÉKÁRNIČKU PRO MIMI (můžete se inspirovat mým seznamem základních léků, nebo si vytvořit svůj vlastní seznam)

MINIhomeoMIMI: Aconitum napellus, Arnica montana, Arsenicum album, Belladonna, Ferrum phosphoricum, Pulsatilla, Chamomilla, Thuya occidentalis (vše v ředění 15 CH).

Máte také dárky, které byste doporučila? Podělte se s námi… Inspirujte Ježíška

Šťastné a veselé!!!!

Nedávno jsme se se sousedkou dostaly na téma spánek dítěte, protože každý se zajímá, jak to vaše dítko v noci spí. A když zjistila, že máme dítě v posteli, skoro vyjekla: „Vy spíte s děckem v posteli??? Cožéééé. Ale to ho tam budete mít do puberty, víte to????“. No jelikož to je starší paní a myslí vše dobře, nezatěžovala jsem ji zbytečnými fakty, kterými později v článku zatížím Vás, ale položila jsem jí jednoduchou otázku: „Máte děti? A které okamžiky byste vrátila, kdybyste měla na chvíli možnost je zase prožít?“ Zamyslela se a na chvíli ztichla. Nabídla jsem jí proto odpověď. „Určitě jeden z těchto okamžiků by bylo přitulení se ke spícímu dítěti, k tomu voňavému štěňátku, políbení jeho malého nosíku a pohlazení sametové kůže.“ Už jsem nemusela pokračovat dále.

Kéž bych to své dítě mohla mít v posteli do 15 (berte to s nadsázkou :D)

Když si vzpomenu na své dětství, nezapomenu na noci, kdy jsem měla hlavu přikrytou peřinou, obávala se jakéhokoliv pohybu či zvuku a usínala se strachem. Do dneška je mi nepříjemné usínat sama…

Co by si Vaše dítě vybralo, kdyby mělo svobodnou volbu? Kde končí nad ránem Vaše děti? Musíte je vyhánět z manželské postele, kde pro Vás všechny není dost místa? Nadáváte potom na to, že nejste vyspaní, ale stejně nemáte srdce děti rezolutně poslat zpátky do svých pokojů?

Je přirozenou potřebou člověka ochraňovat své potomky ve dne v noci. Samičky téměř každého živočišného druhu svá mláďátka nepřetržitě opečovávají a rozhodně jim nebudují vlastní nory, brlohy či hnízda, aby samy měly klid a mohly v noci nerušeně spát.

Moje kamarádka mi nedávno doporučila knihu „Každé dítě může dobře spát“ od A. Kast-Zahn a Dr. H. Mongenroth. (Omlouvám se tímto kamarádce, že zde knihu zmiňuji. Jsem moc ráda, že mi ji doporučila, jen mě tato kniha mírně řečeno šokovalaJ.) Protože zde jsem se dozvěděla, že: „Problémy se spaním jsou u malých dětí velmi rozšířené.“  A doplňují to statistickým údajem: „V kojeneckém věku se nejméně každé třetí dítě během noci vícekrát probudí a pláče. Tento problém se většinou sám od sebe nevyřeší.“

Tohle jsem si přečetla a řekla si WOW!!!! Takže on je to problém, že se dítě budí? TO jsem nevěděla!!! Já myslela, že je to přirozené a on je to podle autorů knihy problém.

Koho?

Nějak podvědomě cítím, že rodičů, kteří chtějí spát celou noc v kuse…. Ale co dítě, které je ZATÍM nastavené jinak??? A jehož spánkový režim se ustálí až někdy okolo 3 roku věku? Čí potřeba vyhraje?

Jsme ovlivněni společností a kulturou, ale až dnešní moderní doba sebou přinesla trend oddělování dětí od rodičů. Mnoho vědců a psychologů označují společné spaní za prohlubování důvěry v rodinu, okolí, sebe sama, podporuje přirozený rozvoj dítěte. Človíček, který se už od raného dětství naučí spoléhat na své blízké, bude snáze budovat své sebevědomí a důvěru ve své okolí. Již dávno se ví, že společné spaní snižuje počet náhlých úmrtí novorozeňat, takzvaný SIDS.

                Tak tenhle názor jsme si vzali k srdci u nás doma!!!

                                                            „A co sex???“

Moje kanadská kamarádka se mě jednoho dne zeptala: „No joooo to je všechno hezké, ale co sex???“ „Nemáme sex.“ Odpověděla jsem jí krátce a než jsem stačila pouvažovat, co chci říct dále, protože moje angličtina je mizerná (i když ona ze slušnosti tvrdí, že mluvím jako rodilá mluvčí :D), popadly jí tváře na projev hluboké lítosti a zděšení. „Nemáme sex v posteli my dear, ale máme dva gauče, kuchyňskou linku a pračku (dobře, tu používám jen na praní).“ A pak jsme se smály a dohadovaly se, kde že je to nejlepší!!! Takže ani náš partnerský vztah společné spaní nějak nenarušuje. Tedy kromě toho, že mi večer VŽDYCKY přítel hlásí, že chce, aby maličká spala vedle něj…..hmmm to někdy trochu žárlím!

                                Kojíte = vstáváte X krát za noc????

Vyřešte svoji únavu jednou pro vždy!!! Když se mě kamarádky ptají, kolikrát moje dítko v noci vstává na kojení, mnohdy nejsem ani schopná odpovědět. Prostě nevím. Když se ptají, jestli jsme nevyspaná, řeku bývávalo! Samozřejmě, že nejmenší maminečka se kojí v sedě, aby byla dodržena technika kojení, i když se určitě najdou maminky, které to zvládají v leže (řeknete mi prosím, jak na to?. Ale mít miminko vedle sebe v posteli, nemuset vstávat k postýlce, nebo do jiného pokoje, to je dle mého názoru a zkušenosti cesta k pohodové vyspané mamince (v mém případě přespané i když se mi dítko odhadem budí 5x za noc).

                                                    Kde jsou hranice???

                                                Tam kde si je určíte sami…

Nerada bych dala někomu pocit, že pokud nemá dítě u sebe v posteli, něco dělá špatně. Každý rodič dělá to nejlepší pro své dítkoJ! Popisuju své pocity a momentální postoje a situaci u nás doma-tři postele vedle sebe a spousta místa pro sladký spánek. Třeba to vyzkoušíte taky! Sladké sny…

Pro nerozhodné rychlý test

(převzato z knihy „Každé dítě může dobře spát“-něco dobrého tam přece je!!!

• Ruší Vás společné spaní s dítětem?
• Je společným spaním narušen Váš sexuální život?
• Usíná dítě špatně nebo se budí několikrát za noc a Vás to ruší?
• Máte dítě v posteli z důvodu toho, že se cítíte osamělí?
• Má Váš partner na společné spaní jiný názor?
• Chcete na této situaci něco změnit?

Odpověděli jste na všechny či většinu otázek NE?

Pak patříte k rodičům, kteří si své dítko v posteli užívají a byla by škoda věc měnit. Pravděpodobně jste všichni spokojení, a tak to má být.

Odpověděli jste na všechny či většinu otázek ANO?

Pravděpodobně jste se nedohodli vědomě na tom, že dítě bude spát s Vámi v posteli. Možná Vám dítko zůstalo v posteli po nemoci a z výjimky se stalo pravidlo. Potom je vhodné si stanovit pravidla, jakými společně dosáhnete dohody!

Vše je o kompromisech…