Musím byť členkou cirkvi ak chcem mať pokrstené dieťa?

a ked sa smiem spytat, kde to bolo?

Krupina

záleží aký cirkevný zbor myslíš, v akej cirkvi chceš dať dieťatko pokrstiť.Aj v tom sú rozdieli...

Vsetky vas zdravim,

rada by som k tejto teme nieco povedala, nie sama zo seba, ale z Bozieho slova, ktore nam dava priklad, ako a koho krstit. Je mozne, ze pohorsim niektorych, ale nemozem mlcat, kedze autorita Pisma je nadradena nad vsetky tradicie.

Biblia nas neuci, aby sme davali krstit male deti. To, ze sa to robi uz storocia vsak neznamena, ze to je aj spravne. V celej Biblii o tom nie je ani pismeno, ze by sa mali dat deti krstit.

Krst je vyjadrenim viery v Jezisa Krista a v jeho dielo na krizi. Clovek musi verit, cinit pokanie a vydat svoj zivot Bohu, ak to urobi, ma sa dat na znak toho pokrstit.

Ked clovek neveri, je zbytocne ho davat krstit, je to prazdny skutok, o co viac krst malych deti, ked nevedia rozpravat a vyznat svoju vieru...

Pokrstit sa ma dat ten, kto uveri v Jezisa Krista a prijme ho ako svojho Pana... a toto male dieta nemoze urobit, cim v Bozich ociach nema tento krst vyznam...

Pan hovori, ze nebeske kralovstvo je ich (detí) , preto verim, ze male deti idu do neba, ak by sa im nahodou nieco stalo. "Poistit" si to krstom na fare je zbytocne, lebo to nie je ten pravy krst.

Tento prispevok nie je ani tak apel na krstenie ci nekrstenie, ale na to, aby nase zivoty boli v sulade s Bozim slovom.

Boh nehladi na to, ci niekto absolvoval ako dieta krst, prijmanie a birmovku. Ale ci sa obratil ku Kristovi, ci clovek prijal Krista ako svojho Pana a Spasitela a odovzdal mu svoj zivot. Krst je v takom pripade poslusnym krokom veriaceho cloveka, ktory by mal nasledovat po vyznani viery. (a ja verim, ze krst je vyznamnym medzikom v zivote cloveka, ale musi mu predchadzat viera!)
Sam Pan to povedal v nasledovnom poradi:
1. kto uveri evanjeliu (Kristovmu dielu na krizi) a
2. a pokrsti sa
3. bude spaseny.

Aby bol clovek spaseny, krst nestaci, bez viery je to prazdny skutok.

myzma-
mudre slova a velmi pravdive-napriek tomu si myslim,ze veriaci clovek (myslim cloveka ktory zije v sulade s Bozim slovom) by mal dat svoje dieťa pokrstit-nic tym nepokazi-ved rodicia i krstni rodicia vtedy slubuju ze budu dieťa viest a vychovavat vo viere-a to nie je zanedbatelne....

Pre ludi-ktori do kostola nechodia a krestanstvo pre nich vela neznamena...je vyznam krstu dieťata diskutabilny...-podla mojho nazoru

Mila Etuska,

pokazit, nic "nepokazi", ale je teda potrebne robit to, ked sam Boh to nevyzaduje?

my nekrstime male deti, najmladsieho chalana, ktoreho sme krstili, mal cca 10 rokov. Ale to sme vedeli, ze on po tom tuzi, ze to chce. Je to chalan, ktory mal sny s Panom. Ktory je citlivy na Ducha sväteho... wow... to je uplne ina vec... bezne sa krstia az teenageri, ktori vyznali Krista ako svojho Pana... a o to tu ide...

stretli sme sa s ludmi, ktori boli ako male deti krsteni, ale dali sa "znova" pokrstit, ked boli dospeli, ked sa obratili k Bohu. ten prvy krst, nebol skutocnym krstom... vedenie ku krestnastvu a krst deti nie je synonymum... prepac, dufam, ze nies om utocna, mam tolko myslienok, ktore by som chcela vytukat cezt tu klavesnicu 😀 😀 😀 tito ludia sa dsali pokrstit (skutocne pokrstit), az ked vyznali svoju vieru...

zial, v cirkvi sa usadila tradicia a ludske podania Bozich pravd, sam Pan karhal farizeov a zakonnikov, ze no verim, ze clovek, ktory chce zit podla Bozej vole a ktory cita slovo, tie veci rozozna a vyda sa cestou bez kompromisu....

prave som si spomenula na jedneho brata, ktoreho si velmi ctime, poukazal na to, ze clovek robi veci, ktore BOh neprikazal a mysli si pritom aku robi Bohu sluzbu (priklad krala Saula, priklad Aronovych synov - vsetci su nam odstrasujucim prikladom, aby sme nerobili veci, ktore nam Boh neprikazal).... a tu je ta podobnost: preco robit veci, ktorymi nic "nepokazime", ak nie su prikazom od Pana? Pan nema v takych veciach zalubu... ma rad, ked cinime jeho slovo, ked robime veci, ktore prikzal, a krst deti nie je jeho slovo...

vies, co tym myslim?

Myzma-mame na to rozny nazor-ktory sa lisi asi tym do akych spolocenstiev chodime. 🙂
Hmm-neviem to podlozit Pismom -to ze krstit deti je spravne-ty svoje tvrdenie vies podlozit nejakym versom z Biblie?

to je prave to, ze na krst deti nemame ziadne slovo v Pisme.

zaznamy, ktore mame hovoria o ludoch, ktori vyznali Krista ako svojho Pana, cez evanjelia az po skutky.

je jedno slovo, ktore hovori o Filipovi a eúnuchovi, ktoremu bolo zvestovane evanjelium. eunuch sa pyta Filipa: hla, voda, co mi brani dat sa pokrstit? a Filip mu odpoveda: ak veris, slobodno... a eunuch vyznal Krista ako Pana a Filip ho ponoril celeho do vody.

krst bol nasledkom vyznania cloveka, ktory uveril.... v kazdom pripade, ktory je zaznamenany v Bibilii sa jedna o ludi, ktori sa obratili k Bohu... Bozie slovo hovori o tzv znovuzrodeni, narodeni sa z Ducha (vid Jan 3. kapitola, rozhovor Nikodema a Jezisa) clovek, ktory sa dava pokrstit, sa stotoznuje s jezisovou smrtou na krizi, jeho pochovanim a vstavanim z hrobu (preto sa tiez krsti celym ponorenim do vody - baptiso = ponorit - symbol vstavania z hrobu - novy zivot)

vies, Slovo je to iste, i ked chodime do tych roznych spolocenstiev. a malo by platit, nech by sme chodili kamkolvek, verim, ze s tym mozes suhlasit... Bozie slovo je pravda, je nemenne, to iste, nik nemoze pridat alebio ubrat z neho... to je velmi zavazna vec... (teraz hovorim asi ako fanatik 😀 ) ale tuzim, aby sa hlasala cista Bozia pravda... preto som sem pridala prispevok... mrzi ma,ked sa robia veci, len preto, ze sa tak i predtym robili, ze ludia robia veci, ktore nemusia, ze znizujeme svojim podanim Bozie nariadenia a ctime viac nariadenia ludi(starsich, otcov, tradiciu) ako Pismo (za to Pan karhal farizeov a zakonnikov)

draha etuska,

no tiez si uvedomujem, ze bez lasky nie som nicim... znamost naduva a laska vzdelava... nechcem byt z ludi, ktori inym trieskaju bibliu o hlavu... 😀 😀 😀 😀

no suicasne chcem krojit slovo pravdy tak, ako mi nalezi: neuberat, nepridavat.... nech mi je Pan milostivy

nechcem sa stavat do pozicie ucitela, bo takych bude Pan prisnejsie sudit... ale tuzim hlasat slovo Bozie smelo a pravdivo 🙂

je tu par riadkov na zamyslenie pre mnohych, nech si to Pan pouzije, aby si ich ziskal... kazdeho jedneho... viera je nieco zive, je to vztah... so zivym Bohom...

ludia chodia do kostolov, davaju si krstit deti, maju svadby v kostoloch... ale... niekto v tom chýba... ak tymito lsovami, co i len jeden clovek zacne premyslat nad Bozimi vecami a anad tyma kao to s tou vierou, krstom a spasenim je, je to super...

myzma...ja som bola nepriamo nutena svokrou dat sa pokrstit ak chcem mat svadbu v kostole...odjakziva som chcela mat svadbu v kostole a predsa som nemusela byt pokrstena, ked nie som s vierou stotoznena, aj ked sa jej nebranim...narodil sa nam syn a mal byt krst a ja som este stale nebola pokrstena a spravam sa podla pravidiel voci muzovi, rodine ci nepriatelom, dokonca podla cloveka, ktory velmi veri v Boha mi povedal, ze zijem lepsi zivot ako svokra, Tak sa pytam, som neveriaca, ked sa v kutiku izby a mojej duse v akejkolvek situacii obraciam na Boha, ked Ho prosim, aby sme boli...ked Ho ziadam,aby sme mali...ked chcem, aby On...A ked suhlasim s Nim a nie s jeho prostrednikmi, aj ked sa obraciam na Neho s hnevom, aj ked si myslim, ze mi krivdi, ze nie som lepsia ako ti ostatni, aj ked nie sme na rovnakej "dlzke"???

Ivec-do takejto veci by ta nikto nutit nemal 😔 Dolezite je,ci sa na Boha spoliehas vo svojom zivote a ci je sucastou tvojho kazdodenneho zivota...A je dobre-ak mas par praitelov,ktory vyznavaju podobne hodnoty a mozu ti byt oporou.

otazak nebola ci ma pokrstit dieta, ale ci musi byt clenkou zboru aby jej ho pokrstili, takze trochu mimo temu

mna by skor zaujimalo preco chces dat pokrstit dieta, ked sama nenavsetvujes cirkev? tvoje dovody a tak. Zalezi od farara. ja by som pokrstila ak by rodic vysvetlil preco to chce a preco nie je clenom zboru.

myzma. to je tvoja viera v krst tymto spoobom. miliony ludi to vnimaju inak. a sice ze krst je sviatost- v tom sa snad zodneme. no a my verime ze sviatost, ci uz krst alebo Vecera Panova je v plnej miere Bozia milost a Bozi skutok. Boh posobi vo sviatosti tak ako on sam chce a nevidim dovod preco by sme detom odopierali Boziu milost.
Ano krst nie je automatika. akoze pokrstim dieta, kaslem na jeho krestansku vychovu a budem cakat ako to dopadne. Rodicia sa zavazuju ze dieta k Bohu povedu a budu ho vychovatat. No a ked je dieta velke tak same vyzna/nevyzna svoju vieru.
Okrem toho v Biblii sa pise ze Pavel krstil cele domacnosti. je tam niekde napisane, ze s vynimkou deti? cela domacnsot je cela domacnost. Krst deti nie je nikdy zakazany, ani oznaceny za nevhodny alebo zbytocny. takze co. 🙂

Daniela-dik za pomoc 😉 Takto to citim i ja-ak by som neverila,ze krst deti ma vyznam,tak by som nedala pokrstit svoju dceru,ani sama by som nebola krstnou mamou 😔

myzma, velmi s tebou souhlasím. My osobně to budeme řešit tak, že +/- v pěti letech bychom děti poslali na náboženství, ať ví o co jde, a pak mu dopřejeme svobodu rozhodnutí, zda se nechá pokřtít nebo ne. Nechceme mít z dětí jenom "pocákaná miminka" 🙂

Pepibubu-dieťa mozes vies k viere od narodenia-hodiny nabozenstva nie su az take dolezite ako osobny priklad.Ak zije rodina krestanskym zivotom a viera je jej sucastou-tak to dieťa prijma automaticky a prirodzene-spolocne modlitby, vysvetlovanie,vlastny priklad....-ale to je nazor kazdeho cloveka

My tedy v tradici pokračovat budeme, přijde i to přirozené. Oba jsme pokřtění, manžel biřmovaný, měli jsme církevní svatbu, chodíme do kotela, ke zpovědi, k přijímání, takže samozřejmě chceme naše miminko, nového člena rodiny (i církve) přivítat spolu s ostatními farníky, poděkovat za to, že nám jím Bůh požehnal a začlenit jej křtem do církve, v níž žijeme. Odmalička bude ve víře (naší) žít, budeme se s ním modlit, bude s námi navštěvovat bohoslužbu, setkávat se s dalšími věřícími rodinami, bude prostě vychovávané ve víře. K tomu pak patří výuka náboženství, později první svaté přijímání, biřmování a pod. O tom už si ale bude moct rozhodnout samo.
Třeba já jsem ve věřící rodině nevyrůstala, jsem křtěná v dospělosti a žádnou výhodu v tom teda nevidím. Naopak jsem se třeba až pokřtěním cítila být blíž svým předkům a příbuzným, kteří věřící a praktikující křěsťané jsou. A mrzí mě, že se mi té sounáležitosti nedostalo už jako dítěti. Jistě že jsem vděčná, že jsem k bohu nakonec cestu našla, ale za stejně hodnotné považuju, když je dítě vychovávané v křesťanské rodině pokřtěné stejně jako ostatní členové rodiny, je ve víře vychovávané. Křest není nic, co by jej stigmatizovalo, co by mu zabránilo cokoli udělat - jak věřit, tak nevěřit.

Andelka, plne s tebou súhlasím. Ku sviatosti krstu som pristúpila ako 18 ročná a som za to vďačná, ale je mi nesmierne ľúto, že mi to bolo "odoprené" v detstve a preto svoje dieťa vychovávame vo viere a budeme vychovávať vo viere. Príde mi to prirodzené, že rodičia, ktorí sa snažia žiť vieru, dajú svoje dieťatko po narodení pokrstiť...

Já chápu, že někdo nechce dělat nic, co není přímo napsáno v Bibli, ale k mé víře patří i tradice. Navíc některé věci, i kterých se v Bibli píše už ani realizovat nelze v dnešní době. Já vnímám křest jako symbol toho, že do církve a do rodiny přibyl nový člen a jako pro rodiče to pro mě bude znamenat poděkování za něj a uvědomění si, jak složitá je výchova a jakým směrem bychom ji měli vést. A že nesmíme zapomínat, že i tzv. domácí církev je potřebná a že musíme být pro to dítě určitými svědky, vzorem.
Taky jsem se dala pokřtít v 18 letech a taky je mi líto, že mě nikdo z blízké rodiny nedoprovázel při mém poznávání Boha, že jsem neměla to širší zázemí, že jsem Ho neznala odmalička, že mě Ho neučili poznávat.

Křest je velká milost a veliký dar, já jsem pokřtěná jako mimi, ale vychovaná ateisticky, ......Naši to udělali tak, jak jsem to tady četla, abych si "sama vybrala"....dopadlo to tak, že jsem si - pravda -vybrala....přišla puberta a umíte si představit, jak to vypadalo 😝 To byla ta moje volba, určitý aspoň částečný následek výchovy, že si zvolím sama, co budu chtít.
Co bych za to dala, když jsem měla trápení, kdybych věděla, že je někdo stále se mnou, kdo mně má rád takovou jaká jsem, u koho se potěším když jsem smutná a nikdo mně nechápe, s kým se podělím o radost i o starost a smutek, když není blízko nikdo, komu bych se mohla svěřit, kdo mně povzbudí, když cítím beznaděj a úzkost.....Náboženství jsme si s manželem "vychodili" v dospělosti, teď teprve podle dětí vidím, o co jsem přišla.

Křest není jen "pocákání vodou", jak jsem tady četla, ale zrovna tak není víra to, že chodíme do kostela, nebo citujeme Bibli 😉
Víra se musí žít s Bohem každý den, každou hodinu, každou minutu, celý život. Není to jen na chvilku, než vejdeme a vyjdeme z kostela, je to napořád. Bůh je pro všechny, nejen pro pokřtěné/biřmované/oddané v kostele či při obřadech. Nikde není napsáno, že ten, kdo chodí do kostela a do společenství je lepší než ten, kdo tam nikdy nechodil. Nechci se nikoho dotknout, každý máme na to samozřejmě svůj názor 🙂

Záleží nejspíše na místní farnosti, a také církvi 🙂

ja zdilim stejny nazor jako myzma......

ja sem byla pokrtena jako malicka v katolicke cirkvi a kdyz sem jako 15 ti leta uverila tak sem se dala znovu pokrtit....a katolicka cirkev mi dela problemy v tom ze nemuzu odejit......kdyz sem jim psala dopis tak se mne jeste vysmali a mnel o mne kazani (co sem se dovedela od kamaradek co do kostela jeste chodi) takze ja su zato aby se dite dalo pokrtit az na to dospeje a pochopi proc to dela...... 😉 🙂

Já jsem myslela, že křty se v křesťanských církvích uznávají - kamarádka je pokřtěná jakožto katolička, ale dneska chodí do sboru úplně jiné církve, stejně jako její rodina a problém nemá. Svatbu měla taky v katolickém kostele - v té druhé církvi by to prý bylo složité a na dlouho.
Když tak přemýšlím - proč jsem se dala pokřtít - no proto, že jsem poznala, že Bůh je. Jako malou mě nikdo k tomu poznání nevedl. Nikdo mi o něm nepovídal, neučil mě ho znát (nepočítám Ježíška o Vánocích). Celkem si myslím, že není rozdíl, jestli má člověk vztah od narození (+ křest) nebo od dejme tomu 15 let (+ pak křest).
Jestli jednou moje dítě zjistí, že katolická církev pro něj není to pravé ořechové, no tak co nadělám, že jo. Ale křest, spojení s Bohem a výchovu ve víře už mu nikdo nevezme.

Ale stejně je to zajímavé - někomu přijde lepší to, někomu ono, člověk si to nakonec stejně udělá tak, jak si myslí, že je to správné. Každý má jinou zkušenost. My jsme s manželem oba křtění v dospělosti, tak to chceme pro naše dítě jinak (pro nás lépe), než jsme to měli my.

Zajímalo by mě - které církve křtí malé děti a které až větší nebo dospělé?

mainmylady: pokřtila jsem syna v kostele, kam chodíme. křest byl pro mne velkým zážitkem, sama jsem se nechala křtít rok předtím. dnes to beru jako nejlepší rozhodnutí. člověk má někam patřit. ale vztah k bohu si musí budovat každý sám...naši kmotři nejsou křtení, i tak se mohli zůčastnit jako svědci křtu...

krst malych deti maju vacsinou tradicne cirkvi, katolicka, evanjelicka, pretoze chapu krst ako akt Bozej milosti a nie skutok cloveka. naopat cirkvi evangelikalne krst vnimaju ako vyznanie cloveka. teda ze clovek sa sam rozhodne a verejne vyzna svoju vieru a nasledne je pokrsteny.
kazdy z tychto pristupov je do urcitej miery opodstatneny.
neuznavam vsak, ked cirkev vyzaduje druhy krst, ak bol niekto pokrsteny ako dieta. potom popiera to ze krst robi platnym Bozia milost ani ludsky aspekt. podla mna by cirkev mala akceptovat ze niekto bol pokrsteny ako maly a krst neopakovat. ak je pre nich dolezite aby clovek vyznal svoju vieru, tak to predsa moze aj bez toho ze by nasledoval krst. V evanjelickej cirkvi je konfirmacia, kde vlastne deti okolo 14 rokov po priprave, ktora trva 1-2 roky maju verejne vyznat svoju vieru, kezde boli krstene ako male. Nechapem preco nejaka cirkev vyzaduje druhy krst ked staci pred zborom vyznat svoju vieru a prihlasit sa k nej. kto mi to z evangelikalov vysvetli? 😉

daniela: Aha, tak já jsem tradicionalista, je mi bližší ten první přístup - asi i proto jsem katolik 😀
Ale to s těmi druhými křty mi přijde na hlavu taky. Bůh je snad jeden a všechno jsou to církve křesťanské, tak jak můžou říct, že ten první neplatí. Vždyť křest není všechno, následuje spousta dalších možností, kdy může starší dítě nebo mladý člověk opravdu za sebe vyznat svou víru a prohloubit vztah s Bohem. U nás třeba biřmování, to se dělá až kolem puberty.Já teda biřmovaná nejsem, má to všechno díky pozdnímu křtu trochu posunuté, ale plánuju to. Až ve víře a ve znalostech ještě trochu vyrostu.

ved ano, ja som evanlelicka a vidim to rovnako

Baby-ja tiez 😅
Ked som ako 14-rocna mala konfirmaciu,tak som si dobre uvedomovala co to znamena-bol to velky den 😔

ahojte,
mám pocit, keď sa teda pridržujeme sv. písma, že krst znamená aj zbavenia sa dedičného hriechu, ktorý na ľudstvo priniesli Adam a Eva.
keď sa pridržujeme reálneho života, ja som bola pokrstená, vedená k viere a dalo mi to odmalička kopec zdravého rozumu a váženie si iných hodnôt a samého seba, čo síce neznamená, že sa to nedá aj bez viery, no pomohlo mi to.
dnes si povinnosti trochu zanedbávam, ale vždy keď vojdem do kostola, tak si na všetko spomeniem a je to super pocit...

china mas pravdu aj ked ucenie o dedicnom hriechu v Biblii nie je formulovane. tym sa viacej zaoberal az Augstin. ale pekne si to napisala. mozno by si mohla vyhladat nejake fajn spolocenstvo. Boh ta v krste prijal za svoje dieta a chce mat s tebou vztah. Kazdodenny vztah. tak ta iba chcem povzbudit aby si mu dala zase naplno sancu. 🙂 Viera ani tak nie je o povinnosti, ktoru ako si povedala zanedbavas. ale o raodstnom zivote s Bohom, to ti On ponukol uz v krste. 😉